Rok poté, co nastoupil pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí do úřadu, ukazují průzkumy veřejného mínění jeho neustále klesající oblibu. Nyní na něj pohlíží příznivě jen 32 procent obyvatel, zatímco před rokem to bylo 64 procent.
Naopak opozičního vůdce Naváze Šarífa vnímá kladně 79 procent dotázaných a 67 procent lidí schvaluje politiku současného premiéra Júsufa Rázy Gíláního.
Pákistánci Zardárímu především vyčítají, že nedokázal zvládnout inflaci a vytvořit pracovní příležitosti v chudnoucí zemi. Ekonomika je pro místní obyvatele klíčovou otázkou na rozdíl od boje proti terorismu, za který Zardárího oceňují západní země. Ty se ale obávají, zda bude pákistánský prezident moci dokončit svůj mandát a zda jeho případné sesazení nepodřeže větev pod nedávnými vítězstvími v boji proti Talibanu a teroristické síti al-Kajda.
Jak dlouho ještě?
Zardárího pětileté prezidentské období vyprší v roce 2013, ale jak někteří místní politologové tak političtí soupeři soudí, že s ohledem na nedostatek podpory prezident tak dlouho v úřadu nevydrží. Zardárího pozici komplikuje i skutečnost, že jeho hlavní politický rival Šaríf je v současnosti zdaleka nejoblíbenějším politikem v zemi.
Jiní ale tvrdí, že odvolat demokraticky zvoleného prezidenta uprostřed mandátu by bylo těžké nejen proto, že jeho strana má v parlamentu jasnou většinu. Přimět ho k odstoupení by vyžadovalo podporu mocné pákistánské armády, která by nemusela jevit příliš velkou ochotu nechat se znovu zatáhnout do politiky tak brzy po rezignaci Zardárího předchůdce, vojáky podporovaného Parvíze Mušarafa.
Zardárího politická slabost představuje problém především pro pákistánské západní spojence, kteří potřebují dlouhodobé partnery, s jejichž pomocí by mohli rozšířit boj proti extremistům ohrožujícím stabilitu jadernými zbraněmi disponujícího Pákistánu stejně jako sousedního Afghánistánu zmítaného válkou.
Ve středu začali ozbrojenci za bílého dne střílet v Islámábádu na vůz pákistánského ministra pro náboženské záležitosti. Hamíd Sajíd Kazmí byl zraněn, jeho řidič zabit. A pákistánská opozice ihned zpochybnila schopnost vlády zajistit bezpečnost alespoň v srdci hlavního města.
Náhrada za manželku
Také zahraniční dárci si budou všímat toho, jak stabilní a cílevědomá je pákistánská vláda, než začnou rozdílet miliony dolarů pomoci, jež má podpořit demokratické instituce, vytvořit pracovní příležitosti a obnovit oblasti poničené boji s Talibanem v blízkosti afghánských hranic.
Zardárího cesta k moci začala koncem roku 2007 poté, co byla jeho manželka, bývalá premiérka Bénazír Bhuttová, zabita při atentátu. O tři dny později se Zardárí stal spolupředsedou její Pákistánské lidové strany (PPP), která jasně zvítězila v předčasných parlamentních volbách v únoru 2008. Šestého září téhož roku byl Zardárí zvolen prezidentem.
Muž, kterému stále zůstává přezdívka "Pan deset procent" podle neprokázaných obvinění z korupce z dob, kdy byl ministrem ve vládě své ženy, ale obyvatele zklamal, když se mu nepodařilo vypořádat s ekonomickými a sociálními problémy, které zemi sužují.
"Zardárí je velkým zklamáním. Nezískal si důvěru národa na jedné z nejkritičtějších křižovatek naší historie. Zasloužíme si někoho lepšího," říká opoziční poslanec Mušáhid Husajn. "V roce 2009 tu ještě není touha po velké změně, ale v roce 2010 se jeho prezidentský úřad začne otřásat," předpovídá.
Foto: Reuters, Profimedia
