V čínské poušti Gobi odstartovala loď Šen-čou 9 se třemi kosmonauty, kteří mají za úkol spojit se s experimentálním modulem Tchien-kung 1. Poprvé v historii čínského vesmírného programu je v posádce také žena, třiatřicetiletá Liou Jang.
Podle odborníků jde o zatím nejsložitější čínský vesmírný projekt. Úkolem posádky je vyzkoušet manuální připojení k modulu Tchien-kung (Nebeský palác), který je na oběžné dráze od loňska.
Pokud bude mise úspěšná, otevře Číně cestu k vlastní obývané vesmírné stanici. Ta by měla podle čínských plánů obíhat kolem Země v roce 2020. Modul Tchien-kung je pouze experimentální a jako trvale obývaný objekt využíván být nemůže.
Šen-čou má dorazit k modulu po dvou dnech, s připojovacím manévrem se předběžně podle serveru NASA Space Flight počítá v pondělí 18. června. Obě plavidla by měla podle téhož zdroje zůstat pohromadě deset dní.
Raketa s názvem Dlouhý pochod odstartovala s lodí Šen-čou přesně podle stanoveného rozvrhu - v 18.37 místního času (12.37 SELČ). Čína se tím stala třetí zemí, která vlastními prostředky dokázala do vesmíru vyslat ženu. Před ní se to podařilo pouze Američanům a Rusům.
Start je čtvrtou čínskou vesmírnou misí s lidskou posádkou. Kosmonautku Liou Jang doprovází pětačtyřicetiletý Ťing Chaj-pcheng, který už vesmírnou misi absolvoval, a třiačtyřicetiletý Liou Wang. Prvním čínským kosmonautem se v roce 2003 stal Jang Li-wej.
Loni v listopadu Čína vypustila kosmickou loď Šen-čou 8 bez posádky, která se úspěšně automaticky spojila s modulem Tchien-kung 1. Nynější let znamená významný pokrok, protože kosmonauti mají vyzkoušet ruční připojení. Pondělní první spojení s modulem přitom proběhne automaticky, ale po několika dnech se aparáty rozpojí a nové spojení už bude řídit posádka.
Čínští kosmonauti během desetidenního pobytu v orbitálním modulu provedou řadu experimentů. Podle čínských expertů budou zaměřeny zejména na vliv beztížného stavu na biorytmy a pracovní výkon lidí.
Podle čínského tisku Peking vynaložil na svůj kosmický program "miliardy dolarů". V roce 2020, kdy má na oběžné dráze vzniknout dlouhodobě obyvatelná stanice, bude podle čínských expertů Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), spravovaná USA, Ruskem a dalšími čtyřmi zeměmi, u konce své životnosti. Čína se tak může stát jedinou zemí, která bude mít na oběžné dráze srovnatelné zařízení.
Podle čínských odborníků je jedním z příštích cílů vesmírného průzkumu Měsíc. V příštím roce chce na jeho povrch Čína vyslat průzkumné vozítko, kolem roku 2017 má v úmyslu získat pomocí sondy vzorky měsíčního povrchu. Po roce 2020 chce Čína na povrch Měsíce vyslat modul s lidskou posádkou.
