Izraelský soud se vložil do boje o pozůstalost, která může obsahovat ztracené rukopisy významného pražského německy píšícího spisovatele 20. století Franze Kafky. Dědičce po sekretářce Kafkova přítele Maxe Broda nařídil soudce v Tel Avivu zpřístupnit horu dosud utajovaných písemností, napsal dnes izraelský list Haarec.
Soud ustanovil nové vykonavatele poslední vůle Brodovy někdejší sekretářky Esther Hoffeové. Její pětasedmdesátileté dceři a dědičce Evě kromě toho nařídil, aby mu zjednala přístup k dokumentům, které byly po čtyři desetiletí předmětem akademických sporů a dohadů mezi aukčními síněmi.
Max Brod nesplnil poslední přání svého přítele Kafky a po jeho smrti spisovatelovy rukopisy nespálil. V roce 1939 s nimi přicestoval do Tel Avivu a před svou smrtí v roce 1968 je svěřil své sekretářce Hoffeové. Ta zemřela v roce 2007 ve věku 101 let.
Až do smrti se bránila snahám státních archivářů prohlédnout dokumenty z Kafkova odkazu, přičemž si přišla na miliony prodejem některých z nich. Za dva miliony dolarů například prodala rukopis Procesu.
Naposledy Hoffeová dovolila historikům do spisů nahlédnout v 80.letech, takže není známo, co z pozůstalosti Hoffeova rodina stále vlastní. Podle badatelů by mohly deníky a dopisy zahrnuté mezi písemnostmi v odkazu odhalit dosud skryté aspekty života a práce jak Kafky, tak i Broda.
Eva Hoffeová odmítá s tiskem a historiky hovořit. Při jednom z vzácných rozhovorů ale výsměšně odmítla domněnku, že by Kafkovy a Brodovy písemnosti mohly být stále v bytě její matky v Tel Avivu, zamořeném spoustou koček. "Myslíte, že jsem tak hloupá?" citoval ji Haarec. "Ty materiály jsou v bezpečí."
Foto: Wikipedie
