Jsou to tradiční pohádky, které všichni důvěrně známe. Zobrazují dobro vítězící nad zlem a manželství, které je šťastné až na věky. Podle univerzitního profesora Donalda Haase, autora knihy Pohádky a feminismus, jsou ale plné předsudků a archaických stereotypů. Informaci uvedl server independent.co.uk.
Co má společného Sněhurka, Šípková Růženka a Popelka? Kromě porcelánově bílé pleti a krásných lesklých vlasů je to i princ "zachránce". Z neúprosné bídy nebo věčného spánku zachrání všechny zmíněné dívky krásný princ. Obvykle je to postava bez špetky mužnosti, hnaná pouze neúnosnou touhou po opravdové lásce. To uráží muže stejně jako ženy.
Když bezbrannou dívku princ zachrání, následuje konečně odměna v podobě manželství. Fráze "vzít se a žít šťastně až do smrti" působí v současné kultuře, kdy uzavíráme manželství později - a zdali vůbec - poněkud zastarale. Dokonce i pohádka v moderním pojetí, jako je Shrek, končí svatbou. "Láska je vnímána jako něco, co se stane, když si někoho vezmete. Pohádky ji nepopisují jako vyvíjející se proces," řekl Donald Hasse.
Nejčastěji jsou princezny v Disneyho filmech krásné, štíhlé a samozřejmě bílé. Ano, jsou tady výjimky, jako je Mulan, Pocahontas a princezna Jasmína, ale není jich mnoho. Stejný problém představují i nerealistické tělesné proporce, které diktuje svět animovaných pohádek. U malého dítěte to může vyvolat představu, že krása a štěstí je synonymum. Navíc je většina postav heterosexuální.
A tvůrci pohádek nezapomínají ani na tradiční roli ženy v domácnosti. Jediný způsob, jak mohla Belle (Kráska a zvíře) zachránit svého otce ze zajetí Zvířete, byl, že se stala jeho služkou. Popelka uklízela a posluhovala maceše a nevlastním sestrám a Sněhurka se musela postarat o sedmi trpaslíků - mužů.
"Tyto nešťastné karikatury žen a mužů nám znovu a znovu ukazují stejnou tématiku. Vážně by to mohlo ovlivňovat dítěte při budování dlouhodobých vztahů," dodává Donald Hasse.
