Vůdce teroristické sítě al-Kajda Usáma bin Ládin a jeho zástupce Ajmán Zavahrí se podle nejmenovaného vysokého představitele NATO skrývají v severozápadním Pákistánu. Žijí v oddělených, ale nepříliš vzdálených domech. Chrání je místní obyvatelstvo a zřejmě také někteří příslušníci pákistánské tajné služby, řekl tento zdroj americké zpravodajské televizi CNN. Islámábád opakovaně popírá, že by členy al-Kajdy chránil.
"Nikdo z al-Kajdy nežije v jeskyni," sdělil zdroj CNN. Vedení al-Kajdy podle něj naopak požívá relativního pohodlí. Bin Ládin se prý v minulých letech pohyboval v oblasti od hornatého Čitrálu, který leží poblíž čínské hranice, po údolí Kurram, které leží na pákistánské straně hranice zhruba proti jeskynnímu komplexu Tora Bora v Afghánistánu. Tam byl hlavní stan al-Kajdy za invaze do Afghánistánu v roce 2001 a tam byl podle výpovědi některých zajatců bin Ládin téhož roku obklíčen. Podařilo se mu ale uniknout.
Území, na němž se pohybuje bin Ládin nyní, obývají nezávislé pákistánské kmeny.
Zdroj, na nějž se odvolává CNN, také potvrdil zprávy o tom, že vůdce Talibanu mulla Muhammad Umar byl v minulých měsících viděn mezi pákistánskými městy Kvéta a Karáčí. Obě leží na jihu země.
Pákistánský ministr vnitra Rahmán Málik ovšem říká, že podobné zprávy o bin Ládinovi i Umarovi se objevily i v minulosti a vždy se ukázalo, že byly mylné. Málik popírá, že jsou tito hledaní teroristé na území Pákistánu. Kdo prý bude tvrdit opak, měl by se o své poznatky podělit s jeho vládou, která se postará o zatčení dotyčných.
Rekruti přibývají
Představitel NATO řekl, že navzdory protiteroristickým operacím mají teroristé k dispozici rostoucí armádu branců. Zmínil údajné odhady aliance, že na afghánsko-pákistánském pomezí je připraveno připojit se k odboji půl milionu až milion mužů ve věku od 15 do 25 let. Jsou to hlavně pákistánští Paštunové, tedy příslušníci kmenů, které tvoří 95 procent povstaleckých sil. Páchají prý atentáty za peníze, a nikoli proto, aby hájili ideologii Talibanu. Má-li být konflikt v Afghánistánu ukončen, měla by se prý afghánská vláda zaměřit na potřeby této skupiny, zajistit jí práci, budoucnost i bezpečnost.
Pro NATO situaci komplikuje fakt, že k odboji tíhnou také kriminální kruhy zapojené do obchodování s drogami, lidmi a minerály.
Strategií NATO je prý teď zintenzivnit nálety i pozemní útoky, vystupňovat tlak na Taliban i odbojové skupiny a přivést je k jednacímu stolu s vládou v Kábulu. Mnozí z povstalců jsou prý ochotni vypovědět spolupráci s al-Kajdou, protože se chtějí vrátit do Afghánistánu. Na jednání prý ale zatím není připraveno tvrdé jádro Talibanu, které má k dispozici třicet tisíc bojovníků.
Válečný plán pro Afghánistán včetně rotací americké armády je zatím schválen do roku 2014. Zdroj CNN řekl, že armáda sice může přijmout fakt, že konflikt v Afghánistánu pro ni zatím nemá konce, ale cílem by podle něj mělo být usmíření radikálů s vládou, která pak bude schopna normálně fungovat a zajistit bezpečnost. "Jinak tam budeme bojovat donekonečna."
