Pošilhávají vládci v Madridu opět po fašismu? Španělská pravicová vláda Mariana Rajoye, nenáviděná mnoha Španěly a namočená po krk ve finančním skandálu, chce prosadit vysoké pokuty za spontánní, neoznámené protesty. Kritici nejen doma se právem obávají oklešťování demokratických práv.
Ve Španělsku zmítaném hospodářskou krizí jsou protesty občanů na denním pořádku. Jen v hlavním městě Madridu se loni konalo kolem čtyř tisíc demonstrací, ve kterých dával lid najevo svou nespokojenost se stále novými škrty a úspornými opatřeními.
Nezaměstnanost ve Španělsku byla letos v září 26,6 procenta (v Česku sedm procent). Mladých bylo bez práce 56,6 procenta.
Rajoyova vláda chce nyní zlobě ulice čelit novým zákonem. Co ale španělské ministerstvo vnitra označuje za opatření k ochraně a bezpečnosti občanů, je v očích aktivistů a opozice kriminalizováním legitimních protestů.
Za spontánní demonstrace by měly v budoucnu hrozit obří pokuty od 30 tisíc do 60 tisíc eur (8 až 16 milionů Kč). Plánovaný zákon na "ochranu bezpečnosti" občanů by kabinet v Madridu mohl schválit už v pátek.
Zmíněnými pokutami by se měly trestat předem neohlášené demonstrace před španělským parlamentem, senátem a před parlamenty regionálními.
Peněžitý trest by se podle vládního návrhu měl uplatňovat i ve dnech, kdy by se v zastupitelských sborech nejednalo. Pokuta až 600 tisíc eur má hrozit i v případě, kdy se protesty změní v násilné.
Připravovaná legislativa má také chránit image policie. Jako závažné porušení pořádku budou platit případy, kdy si někdo vyfografuje nebo nafilmuje policisty při jejich zásahu a poté materiál zveřejní způsobem, který by mohl poškodit pověst bezpečnostních sil.
Za nadávání policistům a jejich urážení mají hrozit finanční tresty od jednoho tisíce do 30 tisíc eur (27 tisíc až 820 tisíc Kč). Pokuta 600 tisíc eur by měla hrozit i občanským iniciativám, které začaly praktikovat takzvané "ecraches", což jsou spontánní shromáždění před soukromými byty politiků.
Některé protestní akce občanů měly v minulosti značný vliv na veřejnost. Například celonárodní mobilizace proti nucenému vystěhovávání, která měla bránit vyhánění platebně neschopných dlužníků z jejich domovů na ulici. To je obvykle definitivně zruinovalo.
Tyto akce donutily vládu změnit hypoteční legislativu.
Podobné akce, napsal list El País, vytvořily na premiéra Rajoye větší tlak než generální stávky a různé tlaky parlamentní opozice.
Demonstranty, kteří obléhali parlament, anebo se vydávali na nečekané a nevítané návštěvy k bytům politiků, soudy dosud trestaly zpravidla poměrně mírně.
S pomocí nového zákona bude ale možné podobné akce trestat na základě správního, a nikoli trestního práva. Dotyčný bude sice ušetřen trestního řízení, avšak namísto toho budou proti němu moci úřady postupovat rychleni a účinněji. A stát mu bude moci napařit ohromnou pokutu.
Nejen opoziční politici se obávají, že plánovaný zákon omezí právo na shromažďování. Výhrady mají i experti na ústavní právo. Nová forma "ochrany" instituc" je podle nich jen dalším výrazem toho, jak se od sebe stále více vzdalují ti nahoře a ti dole.
