Cesta kolem světa začíná. Že koule nemá kraj?

Jak originálně vydělat na dva roky prázdnin? Co skrývá zakázaná oblast pod nejaktivnější sopkou světa v Indonésii? Opravdu se tam daleko mezi himálajskými štíty dochovalo mnohomužství? Osmělíte se s námi za lovci lebek do nitra tropického Bornea? A že návrat domů s opicí už znáte? I s metrákovým orangutanem? A víte, za kolik buvolů pořídíte manželku?

Co létá v nejbohatším sultanátu světa v Bruneji? Hovězí? Proč vaše buzola chytí na Zélandu tiky? A copak učí děti v Polynésii, v rajské škole na konci světa? Tančit? Lovit lastury? Řídit želvu? Principálka vyvolává k tabuli a rozdává maxikuli všem lidem, co sýčkují, že plnit sny si nejde z nuly...

Právě v  Polynésii jsme stáli u posledního mysu na světě, odkud doslova vidíte zítřek! Vždyť k datové čáře je to coby kokosem dohodil. Tak zatímco my už umíme věštit, vy můžete směle luštit, jak to s těmi hádankami dopadne...

Naše cesta začala velmi skromně, s batůžkem na zádech, trvala dlouhé dva roky a ku dnešnímu datu již stihla být celičká zdokumentovaná. Veselým cestopisem „ATA MUA kolem světa za 800 dní", doplněným bohatou škálou fotografií oceněnými National Geographic.

Pokud máte rádi dobrodružství dávkované po kouskách, zveme na tyto stránky, kde s námi můžete postupně smejčit po různých koutech Zeměkoule a možná najít leccos, co se do knížky nevešlo! Co víc, naše cesta momentálně pokračuje! A tedy nebude řeč jen o tom, co bylo, ale i o tom, co je a může být.

Kde na to vzít?

Jestliže bájnému Willymu Fogovi málem scházel na konci cesty jedinký den k výhře sázky „kolem světa za 80 dní", nám scházelo něco zcela jiného, a to již na samém počátku: dostupné prostředky. Jenže osmička je číslo vykutálené! Trochu do ní cvrnknete a je z ní nekonečno. Nekonečno možností. Tak proč by to nešlo - objet svět za 800 dní?

Fígl, jak vydělat na tak dalekou cestu, je v klonování Palackého! Na studentské brigádě olepíte celé Brno ohyzdnými plakáty na elektrospotřebiče a bum bác, celou výplatu věnujete na letenku do Ameriky. Tam se zakrtkujete od rána do večera v kasinu a vysvětlujete americkým zákazníkům, že koule se má kutálet a skutálet se do díry. Čtyři z pěti ji do díry hodí vzduchem a jeden z pěti ji hodí za sebe. Jestli vám z tohodle po třech měsících nerupne v kouli vaší, máte z patnácti Palackých z Čech rázem 120 hlavounů!

Přiznávám, že je o něco těžší věnovat tento baculatější balík „vízovému a letenkovému" úřadu Austrálie a zůstat zase na nule. Garantuji vám však, že s notnou dávkou píle a potu, získá do roka a do dne vaše desetinná suma na kontě přítelkyni jedničku a za ní vláček nul. A to v australských dolarech. Brána k poznání je otevřena.  

Cesta kolem světa za 800 dní si vyžádala:

- tolikeré dělení nulou (dostupné prostředky), až z toho kalkulačka chytla tiky
- tolikeré přetočení hodinek, až z toho hodinky tiky ztratily

Tak nám jediné dva měřiče zgruntu hlásily „error a error". Ale kupodivu žádný horor se nekonal. Naopak! Veselá komedie začíná! Pohodlně se posaďte, vezměte si dobré vínko, velkou sklenici, opici, čepici a připravte si bránici! To vše se bude hodit! Budeme totiž brodit - krokodýlí řeku bosou nohou. Půjdeme v Himálaji tak vysoko, jak jen plíce mohou... Až na kraj světa. A že koule nemá kraj? No to se na to podívejme, vždyť ta naše planeta je vlastně tolik šišatá...

Odkud začít?

Stojím v nejizolovanějším městě na Zemi. Perth, Západní Austrálie. V řece pádluje kačena, jíž kouká jenom krk. No páni, tady se lidi asi maj! Musí tu být tolik jídla, že tu káču ani voda nenadzvedne! Klap, klap, přitakává pelikán a krade kačeně ulovenou rybku ze zobáku. Tak vida, neplecha se neschová nikde na světě. Ale jakoby se tu schovávalo všechno, co k „hlavnímu" městu patří! Není tu hluk, smog, je tu tiše, milo a zeleno.

Perthské imigrační oddělení vítá všechny nové tváře kouzelným sloganem:

„We all smile in the same language!"
„Jednu řeč máme všichni společnou - úsměv!"

No to se to směje s osmi kačkama v kapse. Zhruba tolik nám symbolicky zbylo po zaplacení všech letenek. To není mnoho, zvlášť s nakukujícím pelikánem v zádech.

Vlastně neznám lepší místo na zemi, odkud nastartovat kulatou cestu kolem světa s rozpočtem akorát tak na jednu kulatou fidorku, než právě Západní Austrálii. Jak už jsem zmínila, městečko Perth se hrdě pyšní přívlastkem: nejizolovanější město na světě. Takže i kdyby vás chytla fantas, že utečete zpátky domů za komín, z Perthu se domů ty oceány špatně brodí. A výběr nejbližší útěkové destinace je také mírně dobrodružný: Antarktida, Zimbabwe, ptačí chřipka v Asii, nebo nedozírná australská poušť.

Za druhé přijíždíte-li opravdu jen s jedněma kalhotama, přijde vám vhod jeden dobrý zvyk obyvatelů města Perth, tzv. garbage day (volně přeloženo - velký den bufet). To je den, kdy všechny rodiny ve městě vynosí z domu veškerý binec, jenž nepotřebují. Tato hromada pak slouží všem dalším spoluobčanům na „přezkoumání", a posléze je odvezena na skládku. Vtip je v tom, že pojem binec v bohatších čtvrtích obnáší funkční tiskárny, funkční monitory, pračky, ledničky, vyžehlené, voňavé oblečení, mini-věž s popiskem pana domácího: „Pozor, muchlá kazety, jinak funguje!" Takže opravdu vám stačí přijet do Austrálie s holou, řekněme, budoucností. Garbage day vám ji obleče.

Garbage day v nejbohatší čtvrti Perthu jsme objevili čistě náhodou na kole. Můžu vás ubezpečit, že naložit křeslo, palmu, náhradní kolo, vestavěnou skříň plus třicet dalších potřebností na dva půjčené bicykly, je logistický úkol, jehož autorská práva hodláme prodat přepravní zásilkové službě DHL. Nezbylo nám, než si poslední nalezenou třešničku na dortu - šnorchl - nasadit na hlavu a doslova plout domů. Díkybohu jsme byli maskováni - rozmotaly se nám po cestě záclony. A nebylo volné končetiny, která by je smotala. Takže nikdo netušil, zda ta široká bílá koule, co právě povalila dva odpaďáky umístěné dva metry od sebe je fata morgána, či středoškolský profesor a slečna inženýrka z daleké Moravy. S neuvěřitelnou lehkostí bílého závoje jsme tu na druhém konci světa zapomněli na veškeré tituly, předsudky, práva a povinnosti a začali znova od nuly, skládat si svůj sen - objet zeměkouli.

(pokračování příště).

_______________________________________________________________________ 

Autorka Eva Palátová sepsala o svém putování křížem krážem planetou knihu „ATA MUA kolem světa za 800 dní" (http://www.atamua.cz/), kterou bohatě obrazově vyzdobil její spolucestovatel a fotograf Tomáš Paleček. V současné době cestuje znovu, a sice napříč Jižní Amerikou.