Zlomky několik tisíc let starých cihel s klínovými nápisy leží mezi kamením a pytli s pískem. Výkopy posypané štěrkem, tankovací nádrže pro americkou základnu určenou pro vrtulníky. To vše lze dodnes spatřit tam, kde kdysi stávalo středisko jedné z nejstarších kultur lidstva, brána boží neboli Babylon.
Američané tam pobyli pět měsíců a pak na 16 dalších základnu předali polským vojákům.
Podle odborníků obě vojska způsobila na místě stále ještě nikoli plně prozkoumaných archeologických nalezišť nenapravitelné škody, píše agentura AFP.
"Podívejte se na tu půdu. Jsou v ní úlomky památek a oni tím plnili pytle," říká s rukama v bok a nevěřícným pohledem ředitel místního muzea Majzim Hamzá. Nohou odsouvá stranou úlomek cihly se zřetelně viditelným klínovým nápisem. Těsně vedle něj je zem politá benzinem a poblíž leží rozbité dveře obrněného vozu.
Americkou armádu do Babylonu přilákal palác, který tam nechal v roce 1993 na uměle navršeném pahorku vybudovat tehdejší prezident Saddám Husajn. Právě kvůli němu zde Američané při svém vítězném tažení v dubnu 2003 zřídili jednu ze svých základen.
Vedle jeho monumentálních dveří stojí napsáno Objekt číslo 1. Kousek dál, na zdi jednoho ze skladů pak někdo nastříkal sprejem povzdech: Chybíš mi, Smoothy!
Od dubna 2003 do června následujícího roku byl terén kolem zbytků Nabuchodonosorova paláce vyrovnán a z prefabrikátů na něm vznikly ubikace pro 2000 vojáků. Jen 300 metrů od ruin, které zbyly po severním paláci, byla zřízena přistávací plocha pro vrtulníky.
Kvůli vibracím strojů se zřítil strop jednoho z chrámů, který byl v 80. letech zrekonstruován.
Experti Britského muzea ve své zprávě z roku 2005 konstatovali, že otřesy způsobené projížděním těžkých vozů poškodily vlysy s draky na Ištařině bráně i dláždění cesty určené pro slavnostní procesí.
Ředitelkou babylónských památek je Marjam Umraníová Músová. "Co se rozbilo, je rozbito. Pokusíme se opravit to, co se dá. Říkali jsme Američanům od začátku, že zřídit tady základnu je chyba. Psala jsem jim dopisy. Nakonec pochopili a odešli," říká kustodka.
Jedním z prvních, kdo spustili poplach, byl John Curtis z Britského muzea. "Koaliční vedení znervóznělo a pochopilo, že je třeba odtud odejít, až když se na internetu začaly objevovat letecké snímky rozlehlé základny. Nemyslím, že tu byl úmysl něco zničit, šlo spíš o neznalost a o hloupost," řekl Curtis. Vojsko přestalo manipulovat s terénem v červnu roku 2004, ale odešlo až po dalším půlroku.
Americká armáda přiznává, že založením základny mohla napáchat určité škody, ale na druhé straně prý zase cennou památku ochránila před zloději, kteří rabovali irácká muzea a naleziště v prvních týdnech po invazi.
John Coleman, který velel 1. expedičnímu sboru, byl ochoten se iráckým památkářům omluvit. "Může-li je to nějak uklidnit, mohou se omluvit. Naše přítomnost něco stála? Určitě, ale kdybychom tam nebyli, byla by ta cena mnohem vyšší," řekl.
Babylonský král Nabuchodonosor je podle bible dobyvatel Jeruzaléma, kvůli němuž museli Židé do babylonského vyhnanství. Pro manželčino potěšení v Babylonu vybudoval terasy, které se staly jedním z divů světa.
Foto: AP, Pentagon a Profimedia
