Od začátku korejské války uplynulo přesně šedesát let. Konflikt zahájila Severní Korea, když zaútočila na jih přes 38. rovnoběžku. Severokorejci i Číňané ale stále věří, že šlo o obrannou akci.
Statisíce mrtvých z tohoto v Evropě a Americe polozapomenutého konfliktu tvoří dodnes pevné pouto mezi oběma komunistickými zeměmi, píše britský Guardian.
Zbytky mostu přes řeku Yalu, která tvoří hranici mezi Čínou a KLDR, připomínají americký nálet. "Je to důkaz, že to byla zlá válka, že šlo o imperialismus, pokud to nebyla invaze, proč by bombardovali náš most?" ptá se osmasedmdesátiletý čínský veterán Siang Čchao-šan.
ČTĚTE TAKÉ: Americké námořnictvo: Na KLDR jsme připraveni
Severní Korea vypověděla bezpečnostní pakt s jihem
Soul Severní Koreu potrestá ostřejší izolací
V učebnicích dějepisu všude na světě se dočtete, že korejská válka začala invazí Severu na Jih. Ale v KLDR jde o Válku osvobození vlasti, v Číně zase o Válku proti americké agresi a za obranu Koreji. Oba státy tvrdí, že válku zahájily jednotky Jihu podporované americkými imperialisty.
V roce 1950 byla studená válka v plném proudu a napětí vedlo k eskalaci, která byla možná nevyhnutelná. Komunistická Čína a Spojené státy v ní změřily své síly, Peking se do konfliktu zapojil, jakmile začali jeho spojenci na poloostrově ztrácet. V roce 1952 již čínských vojáků bylo třikrát tolik než jednotek OSN, kterým dominovali Američané.
Stovky tisíc Číňanů v konfliktu zahynuly. Válka upevnila pouto mezi Pekingem a Pchjongjangem, které dodnes zůstává pevné, přes mezinárodní izolaci, kterou si KLDR vysloužila svým kontroverzním jaderným programem. "Většina Číňanů má k Severní Koreji silný, téměř morbidně sentimentální vztah," říká profesor mezinárodních vztahů Ču Feng z Pekingské univerzity.
Když se na jaře potopila jihokorejská loď s 46 námořníky na palubě, mezinárodní experti dospěli k názoru, že viníkem bylo torpédo ze Severu. Veterán Siang ale věří, že KLDR je v právu, když jakoukoli roli popírá. "Měli by přestat Severní Koreu šikanovat," tvrdí.
Na Severu jsou podobné názory pochopitelně mnohem ostřejší. Pro zahraniční pozorovatele je fakt, že Sever a Jih jsou stále ve válce, protože nikdy nebyla podepsána mírová smlouva, považován za historickou kuriozitu. V KLDR je ale válka základním principem, kolem kterého je organizován život celé společnosti.
Vlastenci ve slovních úlohách
I na Expu v Šanghaji se pavilon Severní Koreje věnuje velkou část svého pavilonu polozapomenuté válce. I vystavené učebnice matematiky obsahují příklady s hrdinnými vlastenci, kteří bojují s americkými vetřelci. "Celá jejich ohromná armáda a většina společnosti je strukturována jako bojový stroj, který má, jednoho dne, konečně tuto válku vyhrát," říká Bruce Cumings, autor knihy Korejská válka: historie.
Siang a další veteráni mají pocit, že právě válka může za ekonomické problémy Severu. Uznává ale, že roli hrají i rozhodnutí Severokorejské vlády. Čínská vláda také viditelně nechápe, jak je možné, že Sever není schopen provést ekonomické reformy, které nastartovaly růst Číny v posledních desetiletích.
Peking svého spojence v posledních letech mnohem více kritizuje. Navázal také výhodné hospodářské vztahy s Jižní Koreou a odsoudil jaderné testy Jihu. Soul a Tokio ale také požadují odsouzení útoku na válečnou loď. Vadí jim také ohromné množství energie a pomoci, které Peking posílá do KLDR.
Experti se domnívají, že Peking pravděpodobně není přesvědčen o tom, že mezinárodní tlak dokáže přimět Pchjongjang ke změně agresivní linii. Obává se také kolapsu svého sousedu a výsledné nestability a přílivu uprchlíků. Spojení Koreje pod vlajkou Jihu by také znamenalo další posílení vlivu USA v regionu. "Není to jen nostalgie," říká Ču Feng. Číňané nechtějí zažít konec státu, ve kterém zanechali ohromné množství vlastní krve.
Foto: ČTK/AP, www.profimedia.cz, Wikimedia Commons
