Ve Spolkové republice už proti novému zákonu, který umožňuje úřadům za úplatu předávat firmám osobní údaje Němců, tasil v uplynulých dnech zbraň bezpočet jeho odpůrců. Včetně nejvyšších politiků. Nyní získali prominentní podporu v Bruselu. Na jejich stranu se dnes totiž ostře postavila eurokomisařka Redingová.
"Jak může požadovat stát po Facebooku a Googlu ochranu dat, když sám data prodává," prohlásila Viviane Redingová, jež má v Evropské komisi na starost spravedlnost, základní práva a občanství, na adresu německého Spolkového sněmu.
"Jsem překvapená, jak někteří němečtí politici stavějí zájmy zisku před základní práva občanů na ochranu jejich údajů," pokračovala eurokomisařka. Současně varovala před nedozírnými důsledky legislativy, kterou koncem června v neuvěřitelném tempu přijal Spolkový sněm.
Zákonodárcům na projednání kritizovaného návrhu totiž stačilo jen 57 vteřin a hlasovalo se o něm během semifinálového utkání fotbalového mistrovství Evropy mezi Německem a Itálií.
Už jen to je považováno za skandální. Redingová se opřela do zákona, který umožňuje úřadům za úplatu předávat firmám osobní údaje Němců. Podle Redingové norma, která vyvolala v Německu velké pobouření, odporuje evropským předpisům o ochraně dat.
Němečtí poslanci schválili návrh, podle něhož by nahlašovací úřady v budoucnu mohly za poplatek pět až 25 eur (zhruba 130 až 640 Kč) poskytovat soukromým společnostem jména a adresy občanů, jimž zákon dává jen omezené možnosti, jak tomu zabránit. Normu, která má platit od roku 2014, ale musí ještě schválit druhá parlamentní komora, kde ji chce zablokovat opozice.
Redingová schvalovaný právní předpis tvrdě odsoudila. Podle ní je tento právní akt v rozporu s pravidly Evropské unie, která stanovují, že osobní data není možné bez souhlasu dotyčného člověka poskytovat třetí straně.
Navržený zákon původně povoloval prodej osobních dat lidí firmám jen s jejich výslovným písemným souhlasem. Vláda tak chtěla dát možnost komunálním úřadům vylepšit si rozpočet. Poslanecký výbor pro vnitřní záležitosti však tuto pasáž změnil tak, že úřady nebudou moct sdělovat údaje jen o těch občanech, kteří s tím aktivně vyjádří nesouhlas.
Pokud by si navíc nějaká společnost chtěla pouze ověřit nebo aktualizovat svou databázi, předání dat by nešlo zabránit vůbec.
Redingovou v jejím postoji podpořili i unijní diplomaté. Německo prý navíc hraje dvojí hru. Na jedné straně se Berlín v otázce reformy ochrany dat v EU ohrazuje proti pravidlům z Bruselu, na straně chce doma povolit obchod s údaji o občanech.
Němci jsou přitom na ochranu osobních údajů velmi citliví. Německé úřady už vedly spory o osobní data s internetovými firmami, jako je Facebook či Google. Mnoho Němců například požadovalo, aby byla rozmazána popisná čísla jejich domů v mapové aplikaci Googlu Streetview.
Že Bundestag v otázce prodeje dat občanů notně přestřelil, si velmi rychle uvědomili i vrcholní němečtí politikové a začali se od nové legislativy téměř jako jeden muž distancovat. Najednou jsou z nich ochránci dat, poznamenal tento týden sarkasticky ve svém článku magazín Der Spiegel...
