Evropská unie a její členské státy mají podle mezinárodního práva povinnost pomáhat lidem a plavidlům, které se ocitnou v nouzi na moři. V europarlamentu na to ve středeční debatě o situaci kolem migrace ve Středozemním moři upozornil komisař pro humanitární pomoc a krizové řízení Christos Stylianides. Žádná forma skutečné pomoci migrantům by podle něj neměla být kriminalizována.
Záchrana životů na moři je přitom podle něj i morální povinností a nevládní organizace hrají v tomto ohledu důležitou roli. "Všichni by se ale měli řídit pokyny úřadů země, která vyhledávací a záchranné operace koordinuje," poznamenal komisař.
Evropský parlament se o situaci kolem migrace ve Středomoří baví poté, co italské úřady na konci června zadržely plavidlo Sea-Watch 3, jehož německá kapitánka Carola Racketeová přes zákaz vplula do italských vod se čtyřmi desítkami migrantů na palubě. Němka je vyšetřována italskými úřady kvůli napomáhání nelegální migraci.
Podle komisaře Stylianidise je ale třeba umět rozlišovat. "Jednou věcí je výdělečná kriminální činnost a druhou snaha pomoci lidem v nouzi," zdůraznil.
Podle údajů agentury Frontex se v centrálním Středomoří letos podařilo do EU od afrického pobřeží dostat více než 3000 lidí, za celý loňský rok to bylo skoro 23 500 migrantů.
Jak v europarlamentu připomněla Tytti Tuppurainenová, ministryně pro evropské otázky nyní předsednického Finska, nemají unijní země - kvůli trvající nedohodě o reformě evropského azylového systému - trvalé a společně domluvené řešení otázky, kde budou lidé zachránění na moři vyloďováni.
Země, jako je Itálie, které nesou kvůli své poloze hlavní zátěž situace, žádají, aby ostatní státy některé migranty přebíraly a o osudu migrantů z každého dalšího pravidla se tak nyní země domlouvají ad hoc a na dobrovolném základě.
Podle Tuppurainenové se takových dočasných řešení mohou dobrovolně účastnit všechny státy unie a evropské úřady a agentury mohou pomoci s koordinací. Cílem začínajícího finského předsednictví je však podle ní snaha "posunout se k vyváženější odpovědnosti".
Řešení migrační problematiky bude jedním z hlavních témat neformálního jednání ministrů vnitra unijního bloku ve čtvrtek ve Finsku. "Klíčem je solidarita mezi členskými státy. Budeme se snažit o řešení, které bude odolné v případě krize," uvedla Tuppurainenová. Z další nejistoty kolem chybějícího evropského řešení migrační a azylové problematiky nemá podle ní prospěch nikdo.
Státy by se podle Finska měly dokázat dohodnout, že je třeba účinně pomoci zemím na hranicích, tedy těm, které jsou jako první migračním tlakem postižené. Zapomínat prý ale není možné ani na otázku případného následného pohybu žadatelů o azyl po území unie, na rychlá azylová řízení, účinnou návratovou politiku a na funkční systém integrace těch, kdo budou mít nárok v unii zůstat.
"EU má mnoho nástrojů a silnou mezinárodní roli, a tak může určitě migrační problematiku řešit lépe než jeden samotný členský stát," dodala Tuppurainenová.
