Američané bývávali nejvyššími lidmi světa, avšak tak, jako je tomu i v řadě jiných oblastí, americká nadvláda postupně vadla, napsala agentura AP. Primát nyní připadá Holanďanům, kteří v průměru měří 1,83 metru - o pět centimetrů víc než Američané.
Agentura rozebírá i možné souvislosti výšky a bohatství a poznamenává, že ačkoli příjem Čechů je proti USA jen zhruba poloviční, přesto jsou v průměru vyšší než Američané.
Americký národ po svém vzniku přetavoval své rostoucí bohatství i do lidské výšky, uvedla AP. Vrcholu Američané dosáhli po druhé světové válce. Začali pak za stále "rostoucím" světem zaostávat, takže většina severských a západních zemí Evropy v šedesátých letech USA předstihla.
Nyní si na tom dokonce i mladí Japonci a zástupci dalších prosperujících asijských zemí stojí co do výšky podobně jako Američané.
Dokonce obyvatelé bývalé NDR nebo ČR jsou nyní vyšší než Američané. Přitom v roce 1850 tomu bylo přesně naopak. Nejen Holanďané, Němci a Češi, ale i všechny ostatní evropské národy za Američany zaostávaly o nejméně 6,4 centimetru v průměru. Průměrný mladý Čech měří 180 centimetrů a Češka 167 centimetrů.
Záleží vlastně vůbec na tom? ptá se AP. Je pro Holanďany dnes nějakou výhodou, že jsou vyšší než třeba Číňané (1,65 metru muži/1,54 metru ženy) či Brazilci (1,69 metru muži/1,6 metru ženy)?
Mnoho ekonomů by řeklo, že ano, protože výška je spjatá s množstvím ukazatelů popisujících bohatství. Vysocí lidé jsou zdravější, bohatší a žijí déle než malí lidé, dodává agentura. Někteří vědci podle ní dokonce přišli s tvrzením, že vyšší lidé jsou inteligentnější.
To však neznamená, že když je někdo vysoký, že musí být nutně také chytřejší, bohatší či zdravější. Je to tak, že věci, které umožňují vyšší výšku - tedy dobrá strava, předporodní péče či zdravý vývoj v dětství - ukazují i na další faktory.
Výška tak je prý dobrým indikátorem pro ekonomy, kteří se zajímají o to, jak který stát pečuje o své občany.
Díky jedné a navíc i jednoduše zjistitelné statistice ekonomové mohou v podstatě měřit, jak dobře společnost připravuje své děti pro život.
"Toto je část společnosti, která ekonomům normálně uniká, protože ekonomové běžně přemýšlejí o příjmech. A toto je část společnosti, která si žádný příjem nevydělává," prohlásil historik ekonomie John Komlos z Mnichovské univerzity, který posledních 25 let strávil sbíráním dat o výškách jednotlivých národů.
Výška umožňuje vhled do toho segmentu populace, který je jinak "neviditelný" pro tradiční ekonomické statistiky. Děti nemají zaměstnání a domy, avšak investice do jejich dobrého vývoje je nezbytná pro ekonomickou budoucnost daného národa.
Komlos i další vědci se už léta snaží zjistit, proč USA ve výšce svých obyvatel zaostávají. Chtějí odpověď na to, jak je možné, že nejbohatší země světa během největšího ekonomického růstu ve své historii v podstatě přestala "růst".
"Je to naprosto fascinující," prohlásila demografka Jihokarolínské univerzity Eileen Crimminsová. "Možná jsme dosáhli bodu, kdy se to ve výšce zase začne obracet," dodala.
Tak jako u jiných lidských rysů je výška jednotlivců závislá na směsici genových dispozic a vlivu prostředí. Někteří experti vliv genů vidí na 40 procentech, jiní až na 70 procentech či výše.
Všichni se však prý shodují, že až na určité výjimky - například africké Pygmeje - mají v podstatě všechny populace v podstatě podobný genetický potenciál co do výšky. Tím se uvolňuje prostor pro vliv prostředí, aby se jím vysvětlily rozdíly, které mezi různými skupinami existují.
"Víme, že prostředí ovlivňuje výšky o tři, čtyři, pět palců (7,6 cm, 10 cm či 12,7 cm)," řekl ekonom Richard Steckel z Ohijské státní univerzity. Nejdůležitější dopady má vliv prostředí v časném dětském věku.
Vyšší lidé také sice mají vyšší pravděpodobnost, že budou trpět rakovinou, avšak dožívají se zase více let než ti menší, napsala AP.
FOTO: archiv
