Turecko je šokováno úterním atentátem v Ankaře, při němž přišlo o život šest lidí a sto dalších bylo zraněno, přičemž stav 16 z nich je vážný. Turecká policie, která z útoku, k němuž se dosud nikdo nepřihlásil, podezírá kurdské separatisty, podle tisku zatkla osm osob.
Silná nálož explodovala pozdě odpoledne před obchodním centrem ve čtvrti Ulus, kde je několik stanic autobusů a kde v té době bylo mnoho lidí. Pět osob bylo mrtvých na místě, šestá - jeden Pákistánec - podlehla zraněním v nemocnici. Podle úřadů je mezi zraněnými další desítka Pákistánců.
Podle tureckých médií není pochyb o tom, že atentát je dílem kurdských separatistů, ať již Strany kurdských pracujících (PKK) nebo Sokolů osvobození Kurdistánu (TAK), kteří jsou na PKK napojeni a přihlásili se již k několika útokům zejména proti turistickým centrům. Metropole Ankara byla až dosud útoků ušetřena.
Policie podle dnešního tisku pracuje i s hypotézou sebevražedného útočníka. Sdělovací prostředky dodávají, že zřejmě šlo o stejný druh výbušniny, jakou používají kurdští separatisté.
Turecké deníky také spekulují o tom, že útok mohl být namířen na náčelníka generálního štábu armády generála Yasara Büyükanita, který měl projíždět místem atentátu při své cestě na recepci při příležitosti mezinárodního zbrojního veletrhu IDEF. Ten se koná v Muzeu anatolských civilizací, jež se nachází jen o několik set metrů dál.
Další útoky?
Generál Büyükanit v úterý večer prohlásil, že podobné útoky mohou zasáhnout další velká turecká města. Turecká armáda již dávno chce zasáhnout proti základnám PKK v Iráku, ale Spojené státy, které jsou v rámci NATO spojencem Turecka a v roce 2003 do Iráku podnikly invazi, varují Ankaru, aby přeshraniční operaci nepodnikala, což zdůvodňují tím, že by to mohlo destabilizovat sever Iráku.
Útok v Ankaře přichází před červencovými předčasnými parlamentními volbami v zemi, o nichž rozhodla vláda premiéra Recepa Tayyipa Erdogana v reakci na politickou krizi, jež vznikla kolem volby nového prezidenta.
Policie rovněž zvažuje hypotézu islámského terorismu. Podle pozorovatelů atentát vládu v každém případě poškozuje. Pokud se potvrdí islámská stopa, bude nepřímo svalována odpovědnost na Erdoganův kabinet, který je již dnes obviňován, že vůči tureckým muslimským radikálům nepostupuje důsledně. Jestliže se potvrdí stopa PKK, bude vláda znovu obviňována, že nedokázala eliminovat hrozbu separatistů, kteří ze svých táborů na severu Iráku pronikají do Turecka a páchají zde atentáty.
Armáda, která má na turecko-íránských hranicích 90.000 vojáků, koncem dubna vládu žádala o povolení vojenské operace, jejímž cílem by bylo tábory PKK na severu Iráku zlikvidovat.
Foto: ČTK/AP
