Bývalý španělský premiér José María Aznar přiznal, že v Iráku nebyly zbraně hromadného ničení. Řekl to ve středu večer v Madridu, čtyři roky po americké invazi, jejímž byl horlivým stoupencem spolu s britským premiérem Tonym Blairem.
"Všichni si tehdy mysleli, že tam jsou zbraně hromadného ničení. Nebyly tam. Dnes to vím," uvedl bývalý premiér, který vyslal do Iráku vojenský kontingent i přes odpor drtivé většiny Španělů.
"Můj problém je v tom, že jsem to dříve nevěděl, ale tenkrát to nevěděl nikdo," ospravedlňoval se Aznar. Přítomnost těchto zbraní v Iráku byla hlavním důvodem pro invazi do této země a pro svržení diktátora Saddáma Husajna.
Přitom některé západní země, které byly proti, zejména Francie a Německo, zpochybňovaly existenci těchto zbraní.
Aznar by měl Španěly požádat o odpuštění za to, že se museli zúčastnit této "strašlivé války", která si i dnes denně vybírá daň na životech, prohlásil dnes Diego López Garrido, předseda poslanecké skupiny Španělské dělnické socialistické strany (PSOE).
"Miliony Španělů a lidí na celém světě věděly, že takové zbraně neexistují," dodal Garrido, který přičetl vinu i současnému vůdci Lidové strany (PP) Marianu Rajoyovi.
Španělská přítomnost v Iráku byla zčásti i důvodem teroristických útoků v Madridu z 11. března 2004, při nichž přišlo o život sto devadesát jedna lidí. Proces s pachateli těchto atentátů začíná příští týden ve čtvrtek.
Tři dny po těchto útocích lidovci nečekaně prohráli v parlamentních volbách, v nichž zvítězili socialisté nynějšího premiéra Josého Luise Zapatera. Prvním Zapaterovým rozhodnutím bylo stažení španělských vojáků z Iráku, jak to před volbami voličům přislíbil.
Autor: ČTK
Foto: archiv
