Členské země Evropské unie loni udělily azyl 538 tisícům žadatelům, což je skoro o čtvrtinu méně než v roce předchozím. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat s tím, že unijní země navíc na své území přesídlily dalších 24 tisíc uprchlíků. Největší skupinou, která představovala třetinu celkového počtu, tvořili i v loňském roce občané Sýrie, následovaní Afghánci (19 procent) a občany Iráku (12 procent).
V roce 2016 přitom lidé ze Sýrie představovali 57 procent z celkového počtu, kterým byl azyl udělen. I při poklesu v loňském roce byli nejpočetnější skupinou v 18 členských zemích unie. Z celkového počtu 175 800 Syřanů, kteří loni azyl v EU získali, jich tuto ochranu dostalo přes 70 procent v Německu.
Německo také bylo zemí, která z celé unie udělovala azyly daleko nejvíce, loni přes 60 procent celkového počtu, což představovalo 325 400 kladně vyřízených žádostí. Druhá Francie udělila 40 600 azylů, následovaná Itálií (35 100), Rakouskem (34 tisíc) a Švédskem (31 200).
Česká republika podle údajů Eurostatu loni udělila azyl shodně 35 Syřanům a Ukrajincům, třetí nejčastější byli Iráčané, kterých azyl v Česku získalo 15. Celkem bylo kladně vyřízených žádostí v Česku loni 145.
Loni bylo podle Eurostatu v unii v první instanci rozhodnuto o více než 970 tisících žádostech o azyl. V dalších 260 tisících případech bylo rozhodnuto po odvolání, v něm uspělo 95 tisíc žadatelů.
V případě Syřanů bylo žádosti vyhověno v 94 procentech případů, u občanů Eritreje v 92 procentech. Naopak v případě občanů Albánie, u níž tento týden Evropská komise navrhla začít vyjednávání o vstupu do EU, členské země vyhověly žádosti o azyl jen v pěti procentech případů.
