Evropská unie chce dál posílit ekonomické i další vztahy se Srbskem a ostatními zeměmi západního Balkánu. Během návštěvy Bělehradu to uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk. Srbsko, Bosna, Kosovo, Albánie, Makedonie a Černá Hora jsou kandidáty na členství v Evropské unii, ale region stále brzdí dopady válek v bývalé Jugoslávii v 90. letech.
Tusk se v srbské metropoli setkal s prezidentem Aleksandarem Vučičem a tématem jejich jednání byla hlavně příprava západobalkánského summitu, který se bude konat 17. května v sousedním Bulharsku. Tato balkánská země se stala členským státem EU v roce 2007 a v letošním prvním pololetí nynější osmadvacítce předsedá.
"Evropská unie je připravená a chce zůstat tím nejspolehlivějším partnerem Srbska a celého západního Balkánu," prohlásil Tusk po schůzce s Vučičem. "Na našem summitu v Sofii znovu potvrdíme, že jsme připraveni pracovat na začlenění (těchto zemí) do EU," dodal v srbštině.
Ze šestice západobalkánských zemí jsou Srbsko a Černá Hora na cestě k unii nejdál. Přístupové rozhovory Černá Hora zahájila v roce 2012, Srbsko v lednu 2014. Jak uvedla nedávno Evropská komise, nyní musejí obě země projevit "silnou politickou vůli", pokračovat v reformách, zesílit boj proti korupci a organizovanému zločinu a vyřešit své spory se sousedními státy. Do EU by pak mohly vstoupit v roce 2025.
Termín rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu členské země osmadvacítky rozděluje. Maďarsko volá po přijetí Srbska a Černé Hory už v roce 2022. Rychlejší integraci západního Balkánu, kde narůstá vliv Ruska a Číny, podporují i Polsko, Itálie a Rakousko. Německo a Francie jsou však zdrženlivé. Evropská unie je hlavním investorem a obchodním partnerem regionu.
