Navzdory malé šanci na úspěch v Německu o azyl dál žádají tisíce lidí ze zemí západního Balkánu. Jen letos jich žádost o poskytnutí útočiště podalo už přes deset tisíc, informoval list Die Welt. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky odhaduje, že do konce roku přijme od lidí z tohoto regionu až čtyřicet tisíc žádostí o azyl.
Žadatelů o azyl ze šesti balkánských zemí (Albánie, Kosovo, Srbsko, Makedonie, Bosna a Hercegovina a Černá Hora) by letos mohlo být ve srovnání s loňským rokem sice až o sto tisíc méně, i tak by jich ale v případě naplnění odhadů Spolkového úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) bylo výrazně více než v letech 1999 až 2013.
V roce 1999 skončila válka v Kosovu, přičemž během dvou let jejího trvání požádalo v Německu o azyl celkem 120 tisíc lidí z tohoto regionu. Počet žádostí podávaných lidmi ze západního Balkánu se následně snižoval, a to až na pět tisíc v roce 2009. Po následujícím zrušení vízové povinnosti pro obyvatele Srbska, Makedonie, Černé Hory a Bosny a Hercegoviny ale počty žadatelů začaly opět strmě narůstat.
Obyvatelé balkánských států mají přitom jen minimální šanci na úspěch své žádosti. Od loňského října jsou totiž všechny na seznamu bezpečných zemí. Poslední tři - Albánii, Kosovo a Černou Horu - přidalo Německo na tento seznam loni v říjnu, mimo jiné pod tlakem přívalu uprchlíků z Blízkého východu.
Důvodem trvajícího zájmu obyvatel západního Balkánu o azyl v Německu je podle deníku Die Welt mimo jiné rozhodnutí ústavního soudu z roku 2012, podle nějž mají žadatelé právo dostávat existenční minimum, které se odvozuje od výše dávek v nezaměstnanosti poskytovaných německým občanům.
