Oproti svým kolegům ve zbytku Německa jsou bavorští politici ve vatě, peníze daňových poplatníků přehazují doslova vidlemi. Takový šéf frakce CSU zemského parlamentu v Mnichově si přišel na 24 175 eur měsíčně (604 tisíc Kč). Lačnost části politiků z Bavor je zjevně bezedná. V Mnichově se minulý týden mocně třásla země v důsledku aféry, když vyšlo najevo, že poslanci zaměstnávají své příbuzné.
Skandál nabyl ohromných rozměrů, především s ohledem na to, kolika poslanců zemského parlamentu (Bayerischer Landtag) se týkal. Celkem 79 ze 187. A to černá listina, již minulý pátek zveřejnila předsedkyně parlamentu Barbara Stammová (CDU), obsahovala jména pouze těch, kdo od roku 2000 zaměstnávali jen své partnery nebo děti.
Ti, kdo dali lukrativní prácičku za státní peníze svým sourozencům nebo rodičům, na seznamu chyběli. Nepovažují se totiž za blízké příbuzné. Jako třešnička na dortu hanby figurují jména ministrů zemské vlády, kteří spáchali totéž. Z osazenstva vlády jich byla třetina.
Patří mezi ně šéfka rezortu spravedlnosti Beate Merková (CSU), ministr zemědělství Helmut Brunner (CSU) nebo ministr kultury Ludwig Spaenle (CSU). Oba posledně jmenovaní umějí eráru řádně pustit žilou.
Brunner vylepšoval rodinný rozpočet tím, že platil do roku 2009 své manželce za výpomoc až 919 eur měsíčně, Spaenle zaměstnával choť do roku 2008 za v průměru 2041 eur měsíčně, poté jí za částečný úvazek platil "jen" 658 eur.
Šéf křesťanskosociální frakce v bavorském zemském sněmu Georg Schmid byl nenasytný tak, že musel rezignovat na svou funkci. Své manželce coby údajné sekretářce dopřával až 5500 eur za měsíc. Schmid sám si s různými náhradami a benefity vydělával skoro tolik jako německá kancléřka Angela Merkelová.
Ne že by všichni zmínění hříšníci jednali protizákonně či proti existujícím pravidlům. V zaměstnávání svých blízkých si bavorští politici kdysi určili velkorysé mantinely, byť s některými omezeními.
Po roce 2000 mohl svého blízkého platit ze státního jen politik, který ho zaměstnával už před tímto datem. Nejvíce této možnosti využili křesťanští sociálové (CSU), příslušníci jiných politických stran jen v minimální míře.
Nynější aféra je proto až na výjimky aférou CSU. Pro tradičně vůdčí bavorskou partaj to může mít velmi neblahý volební dopad. Letos se konají jak volby do bavorského parlamentu, tak do Spolkového sněmu v Berlíně. I část stálých voličů CSU je ze svých politiků velmi znechucena.
Povyk kolem zaměstnávání příbuzných poslanců zastínil i páteční slet 1500 křesťanských sociálů v Mnichově a korunovaci Horsta Seehofera, předsedy CSU, špičkovým kandidátem v zemských volbách. Nadšení účastníků při konventu v americkém stylu vypadalo chvílemi křečovitě.
Seehofer při své korunovaci zmínil aféru jen téměř letmo. Přiznal sice chyby, slíbil nápravu, ale hned dodal: "Ale nenecháme sebou vláčet. Na to jsme příliš hrdí." Někteří ministři a poslanci už oznámili, že peníze vydělané jejich blízkými vrátí zpět nebo je darují potřebným.
Z celé situace chtějí vytlouci maximální kapitál hlavně opoziční sociální demokraté (SPD), na jejichž špici je Christian Ude. Ten vyzval několik zemských ministrů k odstoupení. Podle průzkumů z minulého týdne chce dát bavorské CSU hlas 47 procent voličů, SPD se těší přízni vysoké 20 procent.
Jak aféra se strýčkováním skutečně poškodila CSU, ukážou až samotné volby. Například podle Heinricha Oberreutera, politologa a experta na CSU z Pasova jde o "nenapravitelné" škody. Oberreuter byl dlouholetým členem CSU.
Podle názoru jiných expertů jde v odměňování sebe sama a zaměstnávání příbuzných o hlubší problém. Bavorsko je prý pro poslance rájem. Žádný jiný zemský parlament ve Spolkové republice není k sobě tak štědrý jako ten v Mnichově. Bavorům prý chybí cit v zacházení s veřejnými penězi.
Zákonodárci, a nejen ti z CSU, se chovají podle motta: "Pivo zadarmo pro všechny."
Se základním platem 10 200 eur měsíčně (zhruba 255 tisíc Kč) si bavorský poslanec vydělá výrazně více než kterýkoli jeho kolega v Německu.
Také celková suma, kterou můžou poslanci vydat na své kancelářské síly, je zdaleka nejvyšší v republice. Jen za uplynulé čtyři roky se tato částka zvýšila o 30 procent - na 18,1 milionu eur.
A do roku 2014 má dojít k dalšímu navýšení - na 21,5 milionu eur. To znamená, že každý zákonodárce bude mít na chod své kanceláře 115 tisíc eur (asi 2,88 milionu Kč). Pro srovnání, v Bádensku-Würtembersku má poslanec na tyto účely 74 tisíc eur.
A takové Šlesvicko-Holštýnsko? Tam jsou ve srovnání s Bavory doslova žebráci. Poslanci tam disponují jen zhruba desetinovou sumou, pouhopouhými 11 549 eury. Holota...
