V Belgii, sužované spory hlavních jazykových skupin, Vlámů a Valonů, se rozhořela poměrně vášnivá debata o tom, kde ovládá místní armádu. Jeden z čelných frankofonních (valonských) důstojníků totiž v televizi varoval před "povlámštěním" vojenských sborů.
Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Vlámové tvoří asi 60 procent z více než 10,6 milionu obyvatel. Na východě země žije i malá německá menšina.
"Vlámové rozhodují v armádě o všem," prohlásil o víkendu plukovník Luc Gennart. Podobné vystoupení takto vysoce postaveného armádního činitele, který je šéfem letecké základny ve Florennes, rozhodně není něčím obvyklým.
Podle Gennarta, jehož slova vedení armády i ministerstva obrany odmítlo, jsou frankofonní armádní velitelé posíláni do zahraničí či na studia, ale všechna klíčová rozhodnutí jsou v rukou vlámských velitelů. Frankofonní deník DH Les Sport podotýká, že s výjimkou jednoho generála je celé nejvyšší armádní velení "vlámské".
Gennart kromě jiného podotkl, že se obává toho, že se uzavře i jeho základna a letouny F-16 budou přestěhovány do Vlámska.
Mluvčí ministerstva obrany Kurt Verwilligen obavy z "povlámštění" armády odmítl, i když současně připustil, že velení je v rukou Vlámů. Na vině však podle něj je krom jiného i to, že valonští velitelé nemají dostatečné znalosti vlámštiny, zatímco jejich vlámští kolegové jsou na tom s francouzštinou o poznání lépe. V armádě přitom na takto vysokých postech je třeba zvládat oba jazyky na výbornou.
Některé deníky také podotýkají, že kritická slova plukovníka zřejmě nezůstanou bez důsledků. Gennart nicméně podotkl, že je přesvědčen, že i přesto je musel říct. Jeho názory zastávají i někteří politici, například poslanec Denis Ducarme, jenže u nich je možné za těmito výtkami hledat i snahu o získání pozornosti a politických bodů v neutuchajících sporech mezi oběma jazykovými komunitami.
Belgii tyto rozepře, týkající se přerozdělení pravomocí a financí a také nutných ústavních reforem, sužují už řadu let. V poslední době ale nabyly hodně na intenzitě vzhledem k vyjednáváním o reformách a nové vládě. Tu Belgie od červnových předčasných voleb kvůli neschopnosti politických seskupení dohodnout se na kompromisu stále nemá.
