Ačkoli zatím není jasné, kdy skončí a jak dopadnou vyjednávání vlámských a valonských stran o sestavení nové vlády, je naopak téměř jisté, že tato jednání se do análů zapíšou jako vůbec nejdelší v historii Belgie.
Rekord padne v úterý, tedy pokud se neuskuteční něco převratného a všechny problémy se jako mávnutím proutku nepodaří během dne vyřešit. Na to by však nikdo v Belgii nejspíš nevsadil ani eurocent.
Parlamentní volby se v Belgii uskutečnily 10. června. Od té doby do dneška uběhlo 148 dní, tedy na den přesně tolik, kolik trvalo dosud rekordní formování nové belgické vlády. V letech 1987 až 1988 dohoda padla po 145 dnech a po dalších třech pak noví ministři složili přísahu. Nyní se očekává, že když všechno dobře půjde, dohoda mezi Vlámy a Valony na společné vládě by mohla padnout nejdříve do týdne či deseti dnů.
U moci je zatím stále odcházející kabinet vlámského liberála Guye Verhofstadta. Jeho nástupcem by měl být zřejmě vlámský křesťansko-demokratický politik Yves Leterme. Tomu se však zatím nepodařilo s liberálními a křesťansko-demokratickými spojenci z vlámských a valonských stran překonat klíčové sporné otázky.
Zatím se tyto strany dohodly pouze na spíše bezproblémových tématech - zaměstnanosti, zahraniční politice či spravedlnosti. Složitější otázky však ještě čekají. Jde o rozpočtové věci a zejména o problematiku soužití a podílu na moci jednotlivých hlavních belgických komunit, Vlámů a Valonů.
Belgie je federací tvořenou vlámsky hovořícím severem a frankofonním jihem, mezi nimiž leží dvojjazyčný Brusel. Podobně je rozdělena i politická scéna. Francouzsky hovořící Belgičané podezírají vlámské protějšky, že usilují o stále větší rozdělení země, jež by mohlo vést k úplnému rozpadu Belgie. Vlámové oponují, že prostě chtějí jen více autonomie. Spory navíc provází i skutečnost, že Vlámsko je v rámci země bohatší oblastí.
V Belgii, která má něco přes deset milionů obyvatel, se podle agentury AFP asi 60 procent řadí k vlámské komunitě a 40 procent k valonské.
Ve volbách získaly vlámské strany výraznou podporu i díky tomu, že slibovaly rozsáhlé institucionální změny, díky nimž by si vlámské oblasti mohly více ošetřovat vlastní ekonomiku. Zástupci frankofonních stran naopak chtějí zajištění větší solidarity mezi oběma oblastmi a brání silný federální stát.
Na fotografii: Belgický premiér Leterme na tiskové konferenci, 24. říjen 2007
Foto: Reuters
