Italský premiér Silvio Berlusconi podá demisi, jakmile parlament schválí plán hospodářských a rozpočtových reforem, které požaduje Evropská unie. Oznámil to italský prezident Giorgio Napolitano po konzultaci s předsedou vlády.
Balík reformních kroků už parlament projednává, konečné hlasování se podle agentur AP a ANSA očekává během příštího týdne. Agentura Reuters uvedla, že reformní plán měl být původně schválen do konce listopadu, ale vzhledem k naléhavým okolnostem se možná celý proces urychlí.
Sám Berlusconi odůvodnil své rozhodnutí zájmem o osud vlasti a snahou uklidnit finanční trhy, které ztratily důvěru ve výkonnost italské ekonomiky. Osobně by prý dával přednost předčasným parlamentním volbám, ale uznává, že konečné rozhodnutí je v pravomoci prezidenta Napolitana.
V prvním komentáři k dramatickému vývoji, který agentura AP označila za neobvykle pokorný, Berlusconi přiznal ztrátu parlamentní většiny. "Věci jako premiérský úřad jsou méně důležité, než dobro státu," prohlásil premiér.
Berlusconiho pozici na italské politické scéně výrazně oslabilo hlasování o státním závěrečném účtu, které odhalilo kritické trhliny ve vládní poslanecké většině. Ze 630 poslanců hlasovalo pro zákon jen 308, takže zákon byl sice schválen, ale vláda ztratila v parlamentu většinu.
Berlusconi parlamentní schůzi označil za "zradu" svých osmi spolustraníků, kteří vládu nepodpořili. Po hlasování se odebral k prezidentovi k asi hodinové konzultaci.
"Jakmile proces (schvalování reforem) skončí, předseda vlády odevzdá své pověření do rukou hlavy státu, která zahájí nezbytné konzultace s ohledem na stanoviska a návrhy všech politických sil," uvedla prezidentská kancelář po setkání hlavy státu s premiérem.
Zpráva o plánovaném odchodu Berlusconiho přišla až po uzavření evropských finančních trhů, ale na ty americké měla okamžitý blahodárný vliv. Euro si vůči americkému dolaru polepšilo a ceny akcií šly nahoru.
Napolitano v prohlášení uvedl, že Berlusconi si je vědom důsledků hlasování o státním závěrečném účtu, které odhalilo slabou pozici vlády. Poukázal prý na naléhavou nutnost přijetí nových rozpočtových pravidel v italském parlamentu.
Druhá nejzadluženější
Itálie je pod značným tlakem finančních trhů, což jí zvyšuje náklady na krytí úroků. Země je po Řecku v eurozóně nejzadluženější, její dluh se pohybuje kolem 120 procent hrubého domácího produktu.
Výnos klíčového státního dluhopisu Itálie během dneška vystoupil nad 6,7 procenta a rychle se přibližuje hranici sedmi procent. Experti tvrdí, že pokud se výnos desetiletého dluhopisu tak vysoko skutečně dostane, Itálie překročí hranici, z níž už není návratu.
Na nedávném summitu zemí skupiny G20 v Cannes Itálie požádala Mezinárodní měnový fond, aby dohlížel na plnění jejích reformních závazků, které dala Evropské unii. MMF by měl spolu s EU dohlížet na reformu penzijního systému, reformu pracovního trhu a na strukturální reformy. Cílem těchto opatření je zabránit propadu do dluhové krize řeckého typu.
Kolotoč skandálů a porážek
Pětasedmdesátiletý Berlusconi, který se v posledních měsících ocitl uprostřed kolotoče sexuálních skandálů, právních sporů a politických porážek, ovládal italskou politiku dlouhých 17 let. Navzdory výzvám k demisi, které zaznívaly z opozičních lavic i z řad jeho vlastní strany, odchod z čela vlády dosud tvrdě odmítal.
Stoličku pod premiérem nakonec potrhla skupina rebelujících poslanců jeho vlastní strany Lid svobody, z nichž část přeběhla k opozici a část se při dnešním osudném hlasování zdržela. Berlusconi je označil za "zrádce", když si od parlamentní služby nechal předložit podrobný výpis hlasování.
Italská média spekulují, že Berlusconi chtěl původně ve funkci vydržet do Vánoc, aby umožnil předčasné volby v příštím roce. I kdyby ale podle agentury Reuters odešel už nyní, neexistuje záruka, že schválené reformy se podaří rychle realizovat. Zeštíhlení masivního dluhu a růst výkonnosti italské ekonomiky nemusí mít navíc dlouhodobý efekt.
Italské politické strany se kromě toho zatím nedohodly na žádném plánu vlády národní jednoty ani kabinetu technokratů. Oznámené politické konzultace prezidenta Napolitana proto mohou být složité. Sám Berlusconi se prý nechal slyšet, že vláda technokratů by byla rovna
