Německé nakladatelství dětských knih Thienemann chce svá klasická díla očistit od politicky nekorektních slov. Jako první přišla na řadu Malá čarodějnice od spisovatele Otfrieda Preußlera. Ten nakonec iniciativu vydavatele podpořil.
Malá čarodějnice, jež patří ke klasickým knihám německé dětské literatury, bude napříště vycházet bez výrazů jako negr nebo negřík. Zástupce stuttgartského nakladatelství domácím médiím sdělil, že knižní dům jím vydávané knihy prokácí.
Sporná slova se nebudou nahrazovat, ale zcela vypouštět. Je nutné přizpůsobit knihy jazykovému a politickému vývoji. Jen tak prý zůstanou nadčasové.
Malá čarodějnice získala roku 1958 Německou cenu za literaturu pro mládež. Od té doby byla přeložena do 37 jazyků včetně češtiny a prodalo se jí více než 4,3 milionu výtisků.
Thienemann následuje příkladu nakladatelství Friedrich Oetinger z Hamburku, které už před čtyřmi lety vypustilo z aktuálních vydání Pipi Dlouhé punčochy slova jako negr nebo cikán. Stejný osud stihl i další knížky Astrid Lindgrenové.
Politicko-korektní cenzuře se zprvu Preußler bránil podobně jako dědici švédské spisovatelky.
Časem však u něj převážil názor, že autenticita díla musí být podřízena dalšímu jazykovému vývoji, uvedlo nakladatelství Thienemann.
Je to prý důležitější než autenticita.
Zůstaneme-li v Německu, musejí mít z podobných argumentů radost lidé, jako je například Kristina Schröderová, spolková ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež. Loni v prosinci vzbudila pozornost, když řekla, že při čtení své dceři (jsou jí necelé tři roky) vynechává diskriminující pojmy. Až bude starší, vysvětlí jí, jak může být například bolestně vnímáno slovo negr.
V rozhovoru pro týdeník Die Zeit ministryně prohlásila, že mění i slova, která mají určitý rod. Namísto "milý bůh", se podle ní dá říct "milé bůh" - tedy se středním rodem. "To" bůh. Její boží hrátky vzbudily rozruch. 
K jejím návrhům se však zatím nevyjádřila ani nakladatelství vydávající bible, ani bůh sám.
Nejenže řada knih autora Malé čarodějnice Otfrieda Preußlera byla přeložena do češtiny, ale spisovatel sám má vazby na Českou republiku. Narodil se totiž roku 1923 v německé učitelské rodině v Liberci.
Jeho blízké po druhé světové válce odsunuli. Když se Preußler roku 1949 vrátil jako zajatý německý voják ze Sovětského svazu, zamířil rovnou do Bavorska, kde stále žije.
V názvu své další světoznámé dětské knihy Loupežník Hotzenplotz se inspiroval svou ztracenou vlastí. Hotzenplotz je totiž německý název pro českou obec o tisíci duších Osoblaha, která leží na Bruntálsku nedaleko hranic s Polskem.
