Zástupci bosenských a hercegovských Chorvatů po letech obnovili požadavek na vytvoření vlastní chorvatské entity v Bosně a Hercegovině. Usilují tak o rozdělení dosavadní muslimsko-chorvatské federace, kterou sdílejí s Bosňáky.
Podobné nároky vznášeli bosenští Chorvaté již v 90. letech, mírové dohody z Daytonu však Bosnu rozdělily jen na dva autonomní celky - zmíněnou Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou v Bosně.
"Je nezbytné, aby Bosnu tvořilo několik federálních jednotek a aby Chorvaté tvořili většinu aspoň v jedné z nich," prohlásil podle agentury AFP jeden z předáků bosenských Chorvatů Dragan Čović, předseda Chorvatského demokratického společenství v Bosně (HDZ).
Podle jeho názoru je nezbytně třeba, aby Chorvaté měli vlastní územní entitu, "protože to je jediný způsob, jak zajistit naprostou rovnoprávnost bosenských národů - Chorvatů, Srbů a Bosňáků". V současné dvojnárodní federaci totiž mají Bosňáci početní převahu a Chorvati se cítí odstrkovaní.
Požadavek podpořily dvě nejsilnější strany Chorvatů v Bosně, HDZ a od ní odtrženého HDZ-1990. Tyto dvě formace obdržely údajně na 90 procent všech hlasů odevzdaných bosenskými Chorvaty v říjnových volbách.
Protože si kladly podmínky pro vstup do vlády muslimsko-chorvatské federace, vytvořilo většinu s Bosňáky několik menších chorvatských stran a multietnická sociální demokracie. To obě HDZ označily za podvod a omezování práv Chorvatů.
Bosna a Hercegovina je od konce občanské války v letech 1992 až 1995 rozdělena na dvě silně autonomní části: na muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou.
Obě mají velké pravomoci a vlastní instituce. Kompetenční spory a složité administrativní dělení země znesnadňují zavádění reforem, které požaduje Evropská unie, a ochromují práci centrální vlády. Panuje přesvědčení, že případné rozdělení na tři entity by již Bosnu ochromilo zcela a vedlo k jejímu rozpadu.
