Autonomní Republika srbská v Bosně hodlá zrušit působnost celostátních justičních orgánů na území bosenskosrbské entity. Šlo by o porušení mírové dohody z Daytonu z roku 1995.
Parlament Republiky srbské schválil uspořádání referenda, které by na jejím území zrušilo působnost celostátních justičních orgánů Bosny a Hercegoviny. Bosenskosrbský prezident Milorad Dodik návrh odůvodnil tvrzením, že se soudy při posuzování válečných zločinů spáchaných během 90. let zaměřují především na Srby, a proto nejsou spravedlivé.
Referendum se musí konat do pětačtyřiceti dnů a považuje se za jisté, že Bosenští Srbové požadavek velkou většinou schválí. Vysoký představitel mezinárodního společenství a zvláštní zmocněnec Evropské unie pro Bosnu Valentin Inzko má pravomoc konání referenda zakázat, otázkou ale je, zda k prosazení zákazu má skutečné prostředky.
Referendum tanky nezastaví
Bosenskosrbský prezident Milorad Dodik již dříve prohlásil, že "konání referenda nemůže zahraničí zastavit ani vysláním tanků". Vojenský zásah mezinárodních sil v srbské části Bosny je přitom v nynější situaci prakticky nemyslitelný.
Spoléhá se spíše na diplomatický nátlak; Spojené státy a EU již Dodika před referendem důrazně varovaly. Také Inzko poukázal na to, že snaha o jeho odstranění celostátního působení justice představuje porušení mírové smlouvy z Daytonu z roku 1995.
Bosna a Hercegovina je od konce občanské války v letech 1992 až 1995 rozdělena na dvě silně autonomní části: muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou, které mají široké pravomoci a vlastní instituce. Spory o kompetence a složité administrativní dělení země znesnadňují zavádění reforem, jež požaduje Evropská unie, a ochromují práci centrální vlády.
"Malý Haag"
Bosenský státní soud a jeho důležitý senát zabývající se válečnými zločiny byly ustaveny mezinárodním společenstvím v roce 2005. Smyslem bylo, aby tento lokální soud řešil méně závažné válečné zločiny spáchané v době válek v Bosně v 90. letech a tím zmírnil zátěž Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii se sídlem v Haagu.
Srbským nacionalistům vadí, že v případech, které pověřený soudní senát dosud rozhodl, bylo usvědčeno desetkrát více Srbů než příslušníků kterékoli jiné národnosti. Podle Dodika byl soud zřízen, aby Srby démonizoval, a ti mají proto právo ho odmítnout.
Vyřazení působnosti celostátních justičních orgánů v RS by ale především dále posílilo již téměř úplnou samostatnost této entity na ústřední vládě v Sarajevu, o niž bosenskosrbská metropole Banja Luka nezakrytě usiluje.
Kromě vyloučení celostátní justice je ale referendum zjevným útokem i na vysokého představitele Inzka a na vliv mezinárodního společenství jako takového.
Svědčí o tom i otázka referenda "Podporujete vnucené zákony vysokého představitele v Bosně a Hercegovině, jmenovitě zákony o soudu a státním zastupitelství, a protiústavní verifikace parlamentním shromážděním Bosny a Hercegoviny?".
Pomíjí tak skutečnost, že parlament RS celostátní působení justice kdysi sám schválil.
