Britská královna Alžběta II. má dnes v Londýně odhalit památník pro letce bombových útoků za druhé světové války. A nemálo Britů kritizuje, že se zapomnělo na oběti. Německé oběti. Při bombardování Říše v letech 1940 až 1945 zahynulo asi 600 tisíc lidí, v drtivé většině civilistů. Mužů, žen, dětí... Věc je tak choulostivá, že televize BBC raději celou událost nepřenáší živě.
Sláva to má být nemalá. Téměř státní akt, kterého se vedle královny zúčastní i princové Charles, Andrew a zřejmě i Philip. Nový památník nazvaný Bomber Comand Memorial se nachází na exponovaném místě v londýnském Green Parku.
Na půldruhého metru vysokém postavci stojí skupina sedmi bronzových postav v nadživotní velikosti. Muži oblečení do uniforem představují obvyklou posádku jednoho bombardéru. Veteráni a Bomber Command Assiciation na pomník sesbírali 7,5 milionu liber.
Při bombardování nepřítele zahynulo 55 573 příslušníků Royal Air Force. To byla zhruba polovina všech těch, kteří vyrazili v bombardérech nad území nepřítele. Bylo jim v průměru 22 let. Mnoho z nich leží pochováno v cizích zemích, o osudu tisíců se nic neví. Nemají tedy ani svůj označený hrob.
Vrcholem ceremoniálu bude přelet historického bombardéru Lancaster, který shodí na zem statisíce květů máku.
Pomník ale vzbuzuje kritiku i u mnoha Britů. Není prý možné oslavovat vlastní hrdiny, a přitom alespoň krátce nepřipomenout civilní oběti, které si bombardování Němců a Německa vyžádalo. Jde o přibližně 600 tisíc lidí.
Bombardování proměnilo v měsíční krajinu rozlehlé oblasti (nejen) mnoha německých měst. Několik vln vzušných útoků na Drážďany (13. až 15. února 1945) 12 týdnů před kapitulací nacistické říše vzbuzuje stále emoce. Je to neuvěřitelná netaktnost a urážka německého národa, lze zaslechnout v těchto dnech v Británii.
V uplynulých letech vyvolala na toto téma asi nejvíce vzrušených diskusí kniha berlínského historika Jörga Friedricha Požár (Der Brand"). Z dosud nejrozsáhlejšího díla o bombardování Německa v letech 1940 až 1945 se stal rychle bestseller.
Byly až neuvěřitelně ničivé útoky britských a amerických bombardérů na německá města nezbytnou součástí války s nevyhnutelnými civilními obětmi ("moral bombing"), nebo šlo Spojencům spíše o nesmyslnou odplatu? ptá se Friedrich. A spolu s ním zřejmě většina Němců.
Když byla roku 1992 v Londýně odhalena socha šéfstratéga spojeneckého bombardování maršála RAF Arthura Traverse Harrisse, musela policie chránit pomník 24 hodin denně několik měsíců. "Bombarďák Harris" dovedl k dokonalosti systém plošného bombardování.
