Britský parlament dal v pondělí v noci po několikahodinové debatě zelenou kontroverzní metodě, při níž jsou počaty a zrozeny takzvané děti-léky. Ty jsou počaty při umělém oplodnění ve zkumavce proto, aby jejich buněčné tkáně pomohly jejich starším sourozencům trpícím těžkými onemocněními.
Britští poslanci v pondělí také povolili vytváření smíšených embryí lidí a zvířat pro vědecké účely.
Podle agentur si díky tomuto rozhodnutí Británie zachová svůj status jednoho ze světových vůdců v genetickém výzkumu včetně výzkumu kmenových buněk.
Nově přijatá opatření jsou nejkontroverznějšími částmi návrhu zákona o oplodnění a embryologii, který má aktualizovat téměř dva tisíce starších právních norem. O celkovém znění zákona budou poslanci hlasovat v následujících týdnech.
Přívrženci metody, při níž je ve zkumavce vypěstován lidský zárodek, jehož tkáně může použít jeho starší sourozenec, tvrdí, že jde o krok správným směrem. Kritici 
tohoto lékařského postupu se však obávají zejména etických problémů.
Britští poslanci se v pondělí také postavili proti dodatku zákona, který zakazoval experimenty s mezidruhovými embryi. Ta vznikají díky zvláštní klonovací technice, při níž je do do zvířecí buňky vpravena lidská DNA. Ze smíšeného embrya pak vědci odeberou kmenové buňky, z nichž jsou pak schopni vytvořit jakoukoliv jinou buňku libovolného lidského orgánu.
Podle vědců tento postup otevírá dveře k úspěšné léčbě těžkých onemocnění, například Parkinsonovy choroby.
Vytváření lidsko-zvířecích hybridů pro vědecké účely podpořil i britský premiér Gordon Brown. "Pokud chceme pokračovat ve výzkumu kmenových buněk a přinášet nové léčebné postupy milionům lidí, myslím, že smíšená embrya jsou nezbytná," řekl. Proti této metodě však protestují nejméně tři římskokatoličtí členové Brownova kabinetu.
Využití smíšených embryí je zatím podle agentury DPA povoleno pouze ve Spojených státech, Jižní Koreji a Číně. Zakázáno je například v Austrálii, Francii, Německu a Itálii.
Foto: Profimedia
