Evropská komise v úterý přešla do druhé fáze řízení vedeného vůči Polsku kvůli novele zákona o nejvyšším soudu, který podle přesvědčení Bruselu porušuje unijní právní předpisy. Komise dala najevo, že není spokojená s odpovědí polských orgánů na první krok, jímž bylo řízení 2. července zahájeno.
"Evropská komise se nadále domnívá, že polský zákon o nejvyšším soudu je neslučitelný s právem EU, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců. Polsko tak neplní své povinnosti podle článku 19 odstavce 1 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie," uvádí EK v odůvodněném stanovisku, které zaslala do Varšavy a které znamená přechod do druhé fáze řízení.
Polské orgány mají nyní jeden měsíc na to, aby přijaly nezbytná opatření, a dosáhly tak souladu s odůvodněným stanoviskem. Pokud nepřijmou odpovídající opatření, může se komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU. Evropský soud pak může rozhodnout až o finančním postihu. V naprosté většině případů ale tato řízení skončí dříve, než se k evropskému soudu dostanou.
Nový polský zákon o nejvyšším soudu snižuje důchodový věk soudců nejvyššího soudu ze 70 na 65 let. Kvůli tomu by 27 ze 72 soudců této vrcholné justiční instance v zemi hrozilo, že budou nuceni odejít do důchodu. Toto opatření se týká i předsedkyně nejvyššího soudu, jejíž šestiletý mandát stanovený polskou ústavou by byl předčasně ukončen.
Vláda považuje podnět za neoprávněný
Polská vláda zaslala do Bruselu svou odpověď na zahájení řízení 2. srpna. Jde o obsáhlý dokument, v němž odmítla obvinění vznesená komisí v souvislosti s kontroverzní novelou zákona o nejvyšším soudu a dospěla k závěru, že "podnět EK je neoprávněný".
Soudci mají podle novely možnost požádat prezidenta o prodloužení svého funkčního období. Zákon však nestanoví žádná kritéria ani možnost soudního přezkumu rozhodnutí hlavy státu, která může mandát prodloužit o tři roky s možností jedné další obnovy. V této souvislosti Evropská komise také znovu vyjádřila výhrady k zavedení konzultace se Státní soudcovskou radou, která podle Bruselu nepředstavuje dostatečnou záruku nezávislosti.
Komise poukazuje na to, že "stanovisko rady není závazné a vychází z vágních kritérií. V důsledku reformy z 8. prosince 2017 je teď navíc složena ze soudců, které jmenuje polský Sejm, což je proti evropským zásadám nezávislosti soudnictví".
