V Bruselu budou dnes lídři 27 členských zemí Evropské unie jednat o jejím dalším fungování. Předmětem stálých sporů je nová smlouva o institucích EU, která by měla nahradit zavrženou euroústavu.
Kompromisní návrh, který předsednické Německo včera předložilo, doporučuje reformní opatření, ale nemluví již o ústavě. Návrh činí některé ústupky zemím, které protestovaly proti klíčovým bodům zamítnuté ústavy.
Země jako Francie, Nizozemí a Británie se chtějí vyhnout nutnosti schvalování nové smlouvy v referendu a předejít tak politické krizi, která v Unii nastala po odmítnutí euroústavy v referendech Francouzy a Holanďany v květnu a června 2005.
Bojkotem jednání hrozí již delší dobu Polsko, kterému se nelíbí hlasovací systém v Radě EU. Británie je zase proti dohodám nahrazujícím roli národní zahraniční politiky a proti právní závaznosti Charty základních práv EU.
Česká republika, jejíž delegaci povede premiér Mirek Topolánek, usiluje především o mechanismus umožňující návrat pravomocí z EU zpět do členských států. Návrh by podle všeho neměl narazit na odpor.
Cílem bruselského summitu by mělo být vydání mandátu pro mezivládní konferenci, která by vypracovala konkrétní podobu nové smlouvy. Podle německého návrhu by se listina měla nazývat „reformní smlouva“ a neobsahovat již zmínky o kvazistátních symbolech EU, jako hymna a vlajka, ani o ministrovi zahraničních věcí.
Řada členských států se totiž obává toho, že EU by nabyla podoby jakéhosi „superstátu.“ Na žádost Nizozemí by dále měla být přiznána vyšší pravomoc národním parlamentům při zablokování zákonů EU.
Německý návrh je hodnocen jako dobrý základ pro kompromis. Na národních státech nyní záleží, zda převáží vůle dosáhnout shody a vyvést EU z krize, nebo budou nadále neústupně trvat na prosazení svých národních zájmů. Podle polského prezidenta Kaczyńského je to „padesát na padesát“.
Foto: archiv
