Maďarský prezident Pál Schmitt dnes vyzval Slovensko, aby zrušilo zákon, na jehož základě občané po získaní občanství jiného státu až na výjimky přijdou o slovenskou státní příslušnost. Schmitt to řekl v Bratislavě po schůzce se svým slovenským protějškem Ivanem Gašparovičem. Z vyjádření obou politiků vyplynulo, že se v názoru na řešení úpravy dvojího občanství rozcházejí.
Zákon o občanství zpřísnila předchozí levicová slovenská vláda Roberta Fica. Reagovala tak na krok Budapešti, který zmírnil podmínky pro získání maďarského občanství. Z podmínek například vypadla povinnost trvalého pobytu v Maďarsku. Stávající kabinet Ivety Radičové chystá změny zákona, detaily podle dostupných informací ještě nebyly dohodnuty. Strany současné koalice slovenskou odvetu na maďarský zákon kritizovaly.
"Pokusil jsem se přesvědčit pana prezidenta, aby ti, kteří budou žádat o maďarské občanství, nebyli postihováni tak přísnými sankcemi. Princip dvojího občanství je všeobecně přijatým principem v rámci Evropy," uvedl Schmitt. Dodal, že maďarská menšina na Slovensku, čítající asi půl milionu osob, zatím o maďarské občanství neprojevila velký zájem.
Vedle ztráty slovenské státní příslušnosti by na Slovensku podle nynějších pravidel nemohli pracovat ve vybraných veřejných funkcích.
"Získáním maďarského občanství slovenský občan nezískává žádná nadpráva. Povzbuzuji Maďary žijící mimo území Maďarské republiky, aby přijímali maďarské občanství," vyhlásil Schmitt.
O maďarské občanství požádal například šéf mimoparlamentní Strany maďarské koalice, jiní přední politici zastupující tuto menšinu na Slovensku už dříve oznámili, že tak neučiní.
Chybějící shodu na vyřešení tématu dvojího občanství nezakrýval ani slovenský prezident. "Institucionální spojování občanů Slovenska maďarské národnosti za hranicemi není dobré, dokonce si myslím, že je nepřípustné. Vytvářet takto vztah občana cizího státu k novému státu... není dobré," řekl Gašparovič. Přál by si, aby obě země sporné úpravy občanství zrušily, což však podle něho ve skutečnosti nelze očekávat.
Rozdílný názor Bratislavy a Budapešti na maďarský zákon o občanství potvrdila už prosincová schůzka předsedů vlád obou zemí. Slovenská premiérka Radičová tehdy prohlásila, že postoje obou zemí na téma dvojího občanství jsou diametrálně odlišné.
Po nástupu nynější slovenské vlády se slovník politiků z obou stran Dunaje při komentování vzájemných vztahů zjemnil a kontakty mezi státníky se zintenzivnily. Šéf maďarského státu byl naposledy na oficiální návštěvě Slovenska před více než pěti lety.
Schmitt připomněl Bratislavě také její kontroverzní úpravu na ochranu státního jazyka. "Doufáme, že otázka jazykového zákona není ještě definitivně uzavřena. Budeme usilovat o to, aby tento zákon nevzbuzoval u občanů Slovenské republiky maďarské národnosti pocit, že by měli být trestáni za to, když budou používat mateřskou řeč," řekl maďarský prezident.
Současná koalice už zmírnila některá ustanovení o ochraně slovenštiny, jež zavedl předchozí kabinet složený i ze zástupců nacionalistické Slovenské národní strany. Parlament omezil možnosti ukládání pokut a samotnou výši sankcí snížil na polovinu. Původně se zvažovalo úplné zrušení pokut.
