Nová naděje
Bulharské Romy na stará kolena láká škola

Odstranění analfabetismu mezi dospělými v Bulharsku je cílem programu Nová naděje financovaného evropskými fondy. Většinu žáků tvoří Romové. K docházce je motivuje i malé stipendium

Třiasedmdesátiletá Vinitka Načevová se sklání nad školní lavicí v chátrající škole v romském ghettu a snaží se naučit číst a počítat. "Moc ráda chodím každé odpoledne do školy. Dopoledne pracuji na zahrádce," svěřuje se obyvatelka obce Berkovica na severozápadě Bulharska. Jejím jediným problémem je neléčený šedý zákal, který jí brání dobře vidět na tabuli.

Ze 7158 dospělých žáků zapsaných do národního programu nazvaného Nová naděje na úspěch je 4677 Romů. Program byl zahájen letos a kurzy se mají konat vždy v létě. Zájem žáků chodit do těchto kurzů má podpořit stipendium čtyři leva denně (zhruba 50 korun), upřesňuje koordinátorka programu z ministerstva školství Milena Ivanovová. Měsíčně tedy dostanou 80 leva, což je dvojnásobek sociální podpory.

Když už ale jednou začnou chodit do školy, "nejsou peníze jejich hlavní motivací", říká Kaťja Georgievová, ředitelka školy v Berkovici, kde je do letních kurzů zapsáno 116 žáků.

"Hlídala jsem svoje bratry a sestry, než jsem se v patnácti letech vdala," řekla devětadvacetiletá Sofka Asenovová. "Sama mám dvě děti a rozhodně chci, aby chodily do školy. Kdybych já studovala, nebyla bych nezaměstnaná," svěřuje se.

Romové, kterých je v Bulharsku kolem 700 tisíc, tedy téměř deset procent obyvatelstva, jsou masově nezaměstnaní a žijí v bídě. Při posledním sčítání v roce 2011 se jich dvanáct procent přiznalo k analfabetismu. Celkově je mezi bulharským obyvatelstvem půl procenta negramotných. "Trvalým problémem u Romů jsou předčasné sňatky, které brání mladým dívkám získat vzdělání," říká ředitelka.

Sofka chce jít ke zkoušce počátkem podzimu, aby získala vysvědčení o absolvování základního vzdělání. Pokud uspěje, dostane 55 leva (necelých 700 korun).

Vousatý Rom Petar Todorov si chce dokončit základní vzdělání, aby mohl dostat řidičský průkaz. "Sbíral jsem jahody v Itálii a teď jedu do Řecka sklízet olivy. Ale bez řidičského průkazu mám svázané ruce," řekl.

Ve škole se učí, jak si zlepšit každodenní život, zdůrazňuje Georgievová, která vyučuje biologii. "Seznamuji je s antikoncepcí a s hygienou," dodává.

"Díky škole jsem si už mohla sama napsat žádost o sociální podporu," chlubí se třiačtyřicetiletá Slavka Ivanovová, matka šesti dětí. Než se naučila psát, platila vždy jedno leva (dvanáct korun) úředníkovi za to, aby za ni vyplnil formuláře. A ten ji často urážel.

Podpora v nezaměstnanosti 40 leva (téměř 500 korun), kterou pobírá, je podmíněna tím, že bude čtrnáct dní v měsíci na půl úvazku pracovat jako hospodyně. Má také právo na 35 leva na nezletilé dítě. Aby vyšla s penězi, prodává byliny a houby, které nasbírá v lese.

"Nikdy se nenajíme dosyta," posteskla si. V celé čtvrti s 2500 obyvateli byla odpojena elektřina, protože lidé neplatili faktury. "Stěží přežíváme. Jak máme ale posílat děti do školy ve městě, vždyť je třeba je obléci, obout, jinak jim budou nadávat do špinavých cikánů," vysvětluje. Většina romských dětí chodí do zchátralé školy v ghettu.

Všichni Romové ale nejsou chudí. Jsou mezi nimi i obchodníci nebo lichváři, kteří posílají své děti do města a poskytují jim tak větší šanci na lepší budoucnost, vysvětluje Georgievová. Tyto děti ale podle ní jen zřídka získají středoškolské vzdělání.