Korupce, krize a odchod investorů jinam. To jsou problémy, které se staly hlavním námětem předvolební kampaně v Bulharsku. Čtyři roky vládnoucí koalice vedená socialisty se v poslední době musela potýkat s dopady krize a nelibosti Bruselu. Evropská komise totiž balkánské zemi pozastavila čerpání z fondů unie.
V Bulharsku vládne od voleb v roce 2005 koalice vedená vítězem hlasování Bulharskou socialistickou stranou (BSP). Ta do vlády přizvala Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy turecké menšiny i dalších muslimů, a Národní hnutí Simeon II. (NDS II.) bývalého premiéra a někdejšího cara Simeona Sakskoburggotského.
Koalice získala pohodlnou většinu v parlamentu a vládě se tak vyhýbaly politické otřesy. Musela se však potýkat s nespokojeností obyvatel kvůli následkům hospodářské krize a korupci v nejvyšších místech. V neděli se konají další volby do parlamentu.
Největší šance dávají předvolební průzkumy straně Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), kterou založil Bojko Borisov, bývalý generál policie a současný starosta metropole Sofie. Strana, která vyhrála volby do Evropského parlamentu, by mohla získat až 30 procent hlasů.
Úprk investorů
Socialisté premiéra Sergeje Staniševa, kteří stojí v čele Koalice pro Bulharsko, by mohli získat kolem 20 procent hlasů, na třetím místě se podle průzkumů udržuje s 13 procenty DPS, čtvrtá by mohla skončit s deseti procenty extrémně pravicová a nacionalistická strana Útok, která při minulých volbách šokovala ziskem více než osmi procent hlasů. Překročit čtyřprocentní hranici nutnou u politických stran ke vstupu do 240členného parlamentu má ještě pravicová Modrá koalice, jejíž vůdčí silou je kdysi vládnoucí Svaz demokratických sil (SDS), nebo například populistická strana Řád, zákon, spravedlnost.
Hlavním tématem před volbami je pro téměř všechny politické strany a subjekty, kterých ve volbách kandiduje rovných 20, boj s chudobou a následky hospodářské krize. Bulharský HDP sice ještě v loňském roce díky dobrému výkonu v prvním pololetí stoupl o šest procent, což představuje pouze mírné zpomalení z 6,2 procenta v roce 2007, letos ale očekávají analytici stagnaci až růst o dvě procenta. Někteří dokonce počítají s recesí.
S krizí je spojena rostoucí chudoba, kdy 40 procent obyvatel si musí vystačit s měsíčním příjmem 300 euro (7800 korun). Zemi také opouštějí zahraniční investoři, nezaměstnanost se zatím drží na uspokojivé úrovni šesti procent, ale podle analytiků může být mnohem hůř.
Korupce kam se podíváš...
Vláda tak čelila několika demonstracím, které byly zaměřeny hlavně proti rostoucí bídě a korupci. Na přelomu roku se demonstrace v Sofii dokonce zvrhly v násilí. Vláda také přežila s přehledem několik hlasování o vyslovení nedůvěry. Loni si hlasování o důvěře opozice vyžádala kvůli velmi kritické zprávě Bruselu, který každoročně hodnotí stav reforem justice a státní správy. Evropská komise vytkla zemi, která vstoupila do unie v roce 2007, především nedostatečný pokrok v oblasti boje s korupcí a organizovaným zločinem. Kvůli neprůhlednému systému rozdělování evropských dotací dokonce Bulharsku pozastavila vyplácení prostředků z fondů EU ve výši téměř půl miliardy eur (téměř 12 miliard korun).
Problémy s korupcí v nejvyšších patrech státní správy jsou tak podle analytiků důvodem, proč všechny dosavadní volby do EP vyhrála strana GERB, která byla založena teprve v roce 2006.
Letošní volby jsou ve znamení několika novinek. Jedenatřicet poslanců z 240 bude poprvé voleno většinovým způsobem v jednomandátových obvodech a nově byla také zřízena hranice osmi procent, kterou musejí pro vstup do parlamentu překročit koalice. Bulhaři také budou moci poprvé hlasovat elektronicky.
Stejně tak jako v minulých volbách mohou volit i Bulhaři žijící v zahraničí, což dělá vrásky orgánům dohlížejícím na regulérnost voleb. Kvůli neexistenci centrálního seznamu obyvatelstva totiž podle trvalého bydliště dochází často k dvojitému hlasování, protože někteří Bulhaři žijící v cizině volí "venku" i "doma". Podle nacionalistických stran se to týká bulharských muslimů, kteří žijí a pracují v Turecku.
Bulharsko čelí před volbami také problému skupování hlasů především od příslušníků sociálně slabých skupin, zejména Romů. Proti této praxi nepomohlo ani zavedení tvrdých trestů pro ty, kdo svůj hlas prodají, i pro jejich "kupce".
Foto: ČTK/AP, Reuters
