<span>Černo-žlutí</span> zahájili v Berlíně nelehká koaliční jednání

Zahraničí
5. 10. 2009 19:05
Předem naprogramované krachy mezi partnery. Merkelová a Westerwelle.
Předem naprogramované krachy mezi partnery. Merkelová a Westerwelle.

Westerwelle způsobí kancléřce Merkelové ještě nejednu vrásku.V Berlíně začala koaliční jednání křesťanských demokratů (CDU/CSU) a svobodných (FDP) o nové německé vládě. Budoucí vládní partneři v "černo-žlutém kabinetu" očekávají tvrdé rozhovory. Přestože jsou si ideově blízcí, na některé oblasti mají rozdílné názory. Liší se například jejich pohled na daně, vnitřní bezpečnost či podobu zdravotnictví.   

Koaliční jednání začala osm dní po parlamentních volbách, v nichž zvítězili křesťanští demokraté dosavadní kancléřky Angely Merkelové. Se svobodnými budou mít ve Spolkovém sněmu pohodlnou většinu. Rozhovorů se účastní 27 lidí. Každá strana - CDU, CSU a FDP - vyslala devět zástupců. Představitelé všech tří týmů se už předem netajili tím, že jednání zřejmě nebudou představovat žádnou procházku růžovým sadem.

Grafika.

Už v minulých dnech se totiž mezi budoucími vládními partnery odehrálo několik hlasitých slovních přestřelek. Kamenem úrazu se staly třeba daně. FDP trvá na svém předvolebním slibu a ráda by občanům i firmám ulevila na daních víc, než se to CDU/CSU zamlouvá.

Také v oblasti vnitra požadují svobodní "korektury". Nesouhlasí například s rozsáhlejšími odposlechy či s prohledáváním osobních počítačů. Unie změny odmítá. Rozdíly panují i v pohledu na financování zdravotnictví. FDP je také proti odchodu do důchodu v 67 letech, jak ho prosadila velká koalice křesťanských a sociálních demokratů. Požaduje pružný věk pro odchod do penze.

Jednotní nejsou budoucí koaliční partneři ani v nasazení armády v boji proti terorismu. Unie navíc hájí povinnou vojenskou službu, FDP chce profesionální armádu. Svobodní žádají, aby USA z Německa rychle stáhly své atomové zbraně. Partneři se ale shodují v tom, že by se v zemi znovu měl prodloužit provoz jaderných elektráren. Šéf FDP Guido Westerwelle se už nechal slyšet, že všechny rozdíly "lze přemostit".

O obsazení jednotlivých ministerstev politici dnes zatím jednat nechtěli. Už se ale mluví o tom, jaké posty by si mohly jednotlivé strany rozdělit. CDU by mohla kromě kancléřského křesla, do něhož opět usedne Angela Merkelová, získat například ministerstvo vnitra či práce. Ve vládě by měl zůstat dosavadní ministr vnitra Wolfgang Schäuble. Bavorská CSU si dělá naděje na tři ministerské posty, a to například na ministerstvo zemědělství.

Nová vládní trojka. Zleva šéfové CSU, CDU a FDP.Šéf FDP může počítat s funkcí šéfa německé diplomacie. Straně by mohlo připadnout i ministerstvo hospodářství či financí. Hrát by mohla i o resort vnitra, spravedlnosti a školství. V kabinetu by mělo opět usednout několik žen.

Černo-žlutou vládu mělo nejprve západní a pak i sjednocené Německo v letech 1962 až 1963 a pak mezi roky 1982 až 1998. Vedl ji kancléř Helmut Kohl. Kancléřka Merkelová by nový kabinet chtěla mít hotov do 9. listopadu, na který připadne 20. výročí pádu Berlínské zdi. Obvykle trvají koaliční rozhovory po volbách kolem pěti týdnů. V roce 2005 zabraly ale víc než dva měsíce. Křesťanským a sociálním demokratům se totiž obtížně ladil společný program.

Foto: Reuters a ČTK/AP

    
    

Další čtení

Evropa kope další příkop. Tentokrát kvůli nikotinu

Zahraničí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Příměří podle Putina: Rusko vypnulo Ukrajině elektřinu, Trumpovi iluze

Zahraničí
14. 10. 2026
Před kostelem ve čtvrti Barranco v Limě v Peru stojí socha papeže Lva XIV. v životní velikosti

Papež Lev XIV. má rakovinu plic. Lékaři mu odebrali část pravé plíce

Zahraničí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ