Z celé Evropské unie jezdí nejčastěji vlakem obyvatelé České republiky, vyplývá to z unijního průzkumu Eurobarometr. Každý čtvrtý Čech jede aspoň jednou týdně, z Evropanů průměrně jen osm procent.
Co se však týká spokojenosti s železniční dopravou, je v Česku spíše podprůměrná, podobně jako ve většině východních států EU - s výraznou výjimkou Litvy, jejíž dráhy si naopak občané velmi pochvalují.
Železnice využívají nejvíc mladí mezi 15 a 24 lety, často cestou do školy. Nejčastější cesty vlakem však jsou výlety a volný čas - lehce přes polovinu Evropanů a stejně tak Čechů. Do školy či práce dojíždí po kolejích jedenáct procent Evropanů a na služební cesty využívá vlak jedenáct procent. Do průzkumu se nepočítali pasažéři příměstských vlaků.
Češi tolik jezdí po železnicích i proto, že jich mají k dispozici dost - s bezmála deseti tisíci kilometry je tu druhá nejhustší železniční síť na světě, za prvním Německem. Navíc jsou některé spoje dotovány z veřejných rozpočtů.
Se službami na stanicích jsou Češi obecně spokojeni, s většinou obyvatel postkomunistických zemí se ale shodují, že u nich nejsou zrovna nejkvalitnější ani nejčistší toalety či kavárny a bufety. Polovina Čechů v tomto ohledu je nespokojená a jen dvě třetiny pasažérů se cítí bezpečně na nádražích a tři čtvrtiny ve vlacích. V pořádku je v tuzemsku podle průzkumu kupování jízdenek i přístup k informacím (čtyřpětinová spokojenost).
Čechům také celkem vyhovují jízdní řády, navazování spojů, kapacita vlaků i délka jízdy, ale možná poněkud překvapivě také přesnost - dvacet procent jich je "velmi spokojených“ a dalších padesát "celkem spokojených“. A když už ke zpoždění dojde, dostanou pasažéři Českých drah většinou dostatečné informace.
Suverénně nejhůř se jezdí v Polsku, jež skončilo na posledním místě v drtivé většině otázek, na chvostu často doprovázené Rumunskem a Bulharskem. Celkově dobrý dojem mají ze svých železnic hlavně v Litvě, Lucembursku, Španělsku, Portugalsku a Irsku. Celý průzkum je k dispozici ZDE.
