Češi s maličkým zlatým "pokladem". Neváží ani 13 tun

Jak americký dolar, tak eurozona zažívají hlubokou krizi. V čase nestability a často klesajícíh měnových kursů, v němž je hodnota zlata vystavena značným výkyvům, získává strategická kontrola zlatých rezerv velký význam. Česká republika je v tomto směru planetární chuďas, má jen 12,8 tuny zlata (údaj TheGoldstandard).

Přitom nejde o to, kdo kontroluje zásoby zlata centrálních bank, ale kdo kontroluje produkci, tedy zlaté doly, píše Michel Chossudovsky na zpravodajském webu Kopp Online. Pokud jde o zásoby zlata a zlaté doly, patří k nejdůležitějším aktérům Čína, Austrálie, Rusko, Jihoafrická republika, USA a Kanada.

Zlaté doly - a tím i produkci žlutého kovu - ovládají angloamerické koncerny. Tři největší těžařské koncerny jsou Barrick Gold (Kanada), Goldcorp Inc. (Kanada) a Newmont Mining (USA).

Oficiální čísla o zlatých zásobách se týkají centrálních bank jednotlivých zemí a nezahrnují zásoby zlata jednotlivých osob a finančních institucí.

Oficiální údaje centrálních bank nelze ověřit. Nelze odhadnout ani celkový objem zlatých derivátů, které se obchodují na finančních trzích. Žádné spolehhlivé informace nejsou ani o množství zlata v soukromém vlastnictví - někdy se hromadilo stovky let.

Oficální zásoby zlata USA ve Fort Knox dosud nikdy nezkontrolovala nezávislá strana. Opakovaně se objevují oprávněné pochybnosti, kolik zlata na známé vojenské základně vlastně je.

Ke kontrole zlatého pokladu ve Fort Knox došlo jedinkrát a naposledy krátce po uvedení do úřadu prezidenta Dwighta Eisenhowera 20. ledna 1953, tedy před více než půl stoletím.

Rusko a Čína v uplynulých letech výrazně zvýšily své zlaté zásoby. Údaje o Číně ale vycházejí jen ze zveřejněných cifer Čínské národní banky.

Existují dobré důvody se domnívat, že Peking oznamuje jen část nákupů a že skutečné zlaté rezervy Čínské národní banky jsou mnohem větší, než uvádějí oficiální statistiky. A opačně existují názory, že množství zlata, které se skladuje ve Fort Knox, je ve skutečnosti mnohem menší, než se oficiálně uvádí.

V uplynulých měsících se objevily zprávy, že Čína, stejně jako před ní Indie, nakupovala zlaté rezervy Mezinárodního měnového fondu (MMF). Předtím MMF oznámil, že prodá na volném trhu své zbývající zásoby zlata - celkem 191 tun.

K největším producentům zlata patří Čína a Rusko. Roku 2009 Čína vyprodukovala 313,98 tun zlata, což činí 11,8 procenta z celkové světové produkce. Na světovém žebříčku zaujímá v tomto směru říše středu první místo.

Druhá je Austrálie (227 tun), třetí USA (216 tun), čtvrtá Jižní Afrika (207,92 tuny) a páté Rusko (205 tun).

Pokud jde o zásoby zlata jednotlivých zemí, vypadá Česká republika poměrně dost "chudě". Ze 113 států ve statistice World Gold Council zaujímá s 12,8 tuny až 62. místo.

Před Českem (viz rámeček s prvními deseti zeměmi) jsou z bývalého východoevropského bloku třeba Rumunsko (103,7 tuny), Polsko (102,9 tuny), Bulharsko (39,9 tuny), Bělorusko (35,3 tuny), Slovensko (31,8) či Srbsko (13,1 tuny).

Za Českem se umístily například Lotyšsko (7,7 tuny), Litva (5,8 tuny), Slovinsko (3,2 tuny) nebo Maďarsko (3,1 tuny).

V čase rozpadu Československa ukrývaly sejfy Státní banky 102 tun zlata. Česká republika z nich získala 63,289 tuny zlata a Slovenská republika 39,137 tuny.

Česko "zanevřelo" na svůj zlatý poklad hlavně v letech 1997 až 1998, kdy Česká národní banka prodala naprostou většinu svých zlatých rezerv - téměř 56 tun. Státu to vyneslo 16 miliard korun.