Česko by mělo zlepšit ochranu romštiny a němčiny

Rada Evropy chválí přistup České republiky k regionálním a menšinovým jazykům. Vytýká ovšem neexistenci strukturované politiky pro romštinu a němčinu.

Rada Evropy hodnotí celkově kladně ochranu regionálních a menšinových jazyků v České republice. Poukazuje ale i na některé dílčí nedostatky, především ve vztahu k romštině, ale i němčině. Vyplynulo to ze zprávy, kterou dnes rada - politická poradní organizace, jejímiž členy je 46 států včetně Česka - zveřejnila ve svém štrasburském sídle a která má pro Českou republiku váhu doporučení.

ČR zavedla dobrý systém mluvčích regionálních a menšinových jazyků pomocí výborů menšin na ústřední, regionální a místní úrovni. Paradoxně však tento systém někdy narušuje zlepšování postavení jazyka na místní úrovni, soudí autoři této první zprávy Rady Evropy o tom, jak Česká republika dodržuje Evropskou chartu pro regionální a menšinové jazyky.

ČTĚTE TAKÉ: Romské děti neumějí česky, proto ve škole neprospívají

Kromě polštiny mají podle zprávy ostatní menšinové jazyky své mluvčí velmi rozptýlené, což ztěžuje ochranu těchto jazyků. Pokud tyto jazyky mají zůstat v ČR živé, je třeba bezodkladně přijmout konkrétní a rázné kroky. Přes dobrou zákonnou ochranu a dobré mechanismy například v ČR není žádná strukturovaná jazyková politika pro němčinu a romštinu.

Podle letos zveřejněného vůbec prvního průzkumu znalostí romštiny v Česku, který provedli romisté z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, řada romských dětí již romsky neumí. Jen asi třetina romských dětí v Česku zná romštinu natolik dobře, že bude schopna ji předávat svým potomkům v dalších generacích. Přibližně stejná část romských dětí sice romsky tak dobře nemluví, romštině však alespoň rozumí.

ČTĚTE TAKÉ: Agentura pro začleňování? Malé ministerstvo za 400 milionů

Romština zůstává ovlivněna historickým sociálním odmítáním Romů. Jejich jazyk má malou prestiž a negativní prezentaci v médiích. Romština je poměrně málo zastoupena v televizi, rozhlase i veřejném životě. Tento jazyk prakticky chybí v jeslích a školkách. To vše je podle rady v rozporu s chartou.

Je pochopitelné, že výuka romských dětí se zaměřuje na sociální integraci, ale nemělo by se tak dít na úkor jejich vzdělávání v romštině. V Česku se zdůrazňuje asimilace romských dětí, ale bez skutečného ohledu na jejich kulturní, etnickou a jazykovou minulost a bez zhodnocení jejich vzdělání. "Byly hlášeny i školy, které zakazují dětem mluvit romsky. To vede k situaci, kdy romské děti trpí malým sebevědomím a odcizením, což může jen škodit jejich sociální integraci," tvrdí zpráva.

Německy mluvící obyvatelé jsou na velké části území ČR, ale v malých počtech. Mnoho Čechů stále spojuje němčinu s německou okupací za druhé světové války a tento jazyk tak může těžko najít své místo ve veřejném životě. Německá menšina stárne a předávání jazyka z generace na generaci slábne. Němčina je vyučována jako cizí jazyk, ale jeho výuka jako mateřštiny je sporadická. Rada vyzývá Česko k rychlému jednání, pokud se má němčina zachovat v zemi jako živý jazyk.

Situaci polštiny a slovenštiny v Česku hodnotí zpráva dobře. U slovenštiny by však autoři uvítali, kdyby se v případě poptávky nabízela ve školách alespoň jako vyučovaný předmět.

Foto: profimedia.cz