Chorvatská policie někdy i násilím vrací uprchlíky a žadatele o azyl zpět do sousední Bosny a Hercegoviny. Ve své zprávě to uvedla organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Chorvatské bezpečnostní složky tak podle zprávy činí, aniž běžencům umožní požádat v Chorvatsku o azyl. Záhřeb tyto informace odmítl.
Zpráva HRW je založena na výpovědích dvaceti uprchlíků včetně žen a dětí, které chorvatská policie údajně deportovala hned po zadržení. Někteří z nich tvrdí, že policisté je předtím zbili obušky, kopali je, sebrali jim peníze či mobilní telefon. K bosensko-chorvatské hranici je bezpečnostní složky převážely v policejních dodávkách.
Běženci se z Bosny chtějí přes Chorvatsko dostat do dalších zemí EU. Na území Bosny a Hercegoviny je přitom v současné době pouze jedno zadržovací centrum pro azylanty a to se nachází nedaleko metropole Sarajeva. Podle HRW má zařízení kapacitu jen pro 156 lidí. Na hranicích s Chorvatskem však nyní zůstává zhruba pět tisíc uprchlíků; v dočasných zařízeních o ně pečuje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Podle HRW je skupinové navrácení běženců bez ohledu na jejich bezpečnost a potřeby v rozporu se zákony EU o azylu. "To, že EU posílá humanitární pomoc uprchlíkům v Bosně a Hercegovině, neospravedlňuje přehlížení násilí na chorvatské hranici," prohlásila Lydia Gallová z HRW. EU by podle ní měla tlačit na Záhřeb, aby porušování evropských zákonů zamezil a incidenty prošetřil.
Chorvatsko a Bosna uzavřely dohodu, která umožňuje Záhřebu deportovat do Bosny občany třetích zemí bez povolení k pobytu na chorvatském území. Podle bosenského ministerstva bezpečnosti vrátily chorvatské úřady od letošního ledna do konce listopadu 493 lidí, více než polovina z nich byli občané Turecka.
Žádný z běženců, s nimiž mluvili lidé z HRW, však neprošel formální procedurou před navrácením do Bosny.
