Chtěli nám vzít čest, ale přišli o svou! řekly o IS oceněné jezídky

Zahraničí
13. 12. 2016 13:21
Nadja Muradová a Lamíja Adži Bašárová
Nadja Muradová a Lamíja Adži Bašárová

Dvě aktivistky irácké komunity jezídů při slavnostní ceremonii v Evropském parlamentu ve Štrasburku převzaly letošní Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Nadja Muradová a Lamíja Adži Bašárová se staly oběťmi zotročení a znásilňování ze strany radikálů z teroristické organizace Islámský stát (IS), podařilo se jim ale ze zajetí uprchnout. Obě ženy se staly hlasem pronásledované jezídské menšiny, která žije především na severozápadě Iráku.

Muradová a Bašárová Sacharovovu cenu převzaly v tradičních krojích na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Předseda parlamentu Martin Schulz, který jim cenu přidal, je označil za hrdinky. Evropský parlament podle něj udělá vše pro to, aby zločinci z IS stanuli za své zločiny před Mezinárodním trestním tribunálem.

"Tato cena je cenou pro všechny ženy a dívky, které se staly oběťmi DAIŠ (Islámského státu)," uvedla ve své řeči Bašárová. Europoslance vyzvala, aby pomohli potrestat zločiny radikálů a jezídům vrátit se do své vlasti. "Chtěli nám vzít naši čest, ale přišli o svoji," uvedla Muradová, která také poděkovala Německu za pomoc, které poskytlo jezídským obětem řádění IS. Proslov oceněných žen mnohé europoslance rozplakal.

Obě ženy se dostaly do zajetí v srpnu 2014 během útoku radikálů z IS na jejich vesnici nedaleko severoiráckého města Sindžáru. Islamisté je následně drželi jako sexuální otrokyně. Muradové i Bašárové se podařilo ze zajetí utéci, Bašárovou ale během útěku zranil výbuch nášlapné miny, při kterém přišla o pravé oko. Oběma jezídským ženám radikálové z IS zavraždili několik členů rodiny a další drží v zajetí. Podle odhadů OSN bylo teroristy z Islámského státu uneseno a zotročeno přibližně sedm tisíc jezídských žen a dívek. Muradová a Bašárová se staly jejich hlasem na mezinárodním poli.

Podpora lidských práv a svobod

Muradová již letos získala mezinárodní Cenu Václava Havla za obranu lidských práv, kterou uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.

Úterní slavnostní ceremonie se zúčastnili také bývalý šéfredaktor tureckého opozičního deníku Cumhuriyet Can Dündar a vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev. Oba se dostali do úzkého okruhu nominovaných na Sacharovovu cenu. Dündar je ve své zemi pronásledován za zveřejnění informací o tureckých dodávkách zbraní syrským povstalcům. Ankara popírá, že by do Sýrie dodala zbraně. Za vyzrazení státního tajemství byl Dündar odsouzen v nepřítomnosti na více než pět let vězení. Džemilev utekl z Krymu do ukrajinského exilu poté, co se dostal do konfliktu s ruskou okupační správou omezující práva jeho krajanů.

Sacharovovu cenu Evropský parlament uděluje od roku 1988 jako výraz ocenění za podporu lidských práv a základních svobod. Její udělení je spojeno s finanční odměnou ve výši 50 tisíc eur (1,4 milionu Kč).

Mezi její laureáty patří mimo jiné jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Aun Schan Su Ťij či vůdčí osobnost pražského jara 1968 Alexander Dubček. Loni cenu obdržel vězněný saúdskoarabský bloger Raíf Badáví.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/AP/Uncredited

Další čtení

Před 85 lety byla zřízena v rámci RAF první československá peruť

Zahraničí
12. 7. 2025

V italských Dolomitech zemřel český turista. Zřítil se ze stezky v horách

Zahraničí
Aktualizováno: 12. 7. 2025 01:00

Tisíce obyvatel Bosny si připomněly 8000 obětí genocidy ve Srebrenici

Zahraničí
11. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ