Britové jsou po narození potomka Williama a Kate, vévody a vévodkyně z Cambridge, ve varu. Pro pořádek je však záhodno dodat, že stejná masová hysterie by mohla zachvátit i občany Spolkové republiky. Ale nezachvátila. Maličký, který spatřil světlo světa v soukromém londýnském špitálu Panny Marie, je totiž z nemalé části Němec.
Do jaké míry to poddaní Jejího Veličenstva vědí nebo to alespoň tuší, je otázka. Faktem ale je, že britský panovnický dům se ke svým německým kořenům už tradičně nechce moc znát.
Němci sami jim to zbytečně a ze zdvořilosti nepřipomínají, zvláště v tak světlých chvílích, jaké nyní ostrovní monarchie zažívá.
V duchu však můžou také plesat, vždyť tomu oslavovanému hošíkovi, třetímu v pořadí čekatelů na britský trůn, proudí v žilách dost modré germánské krve.
Britský královský dům je tak moc německý, že měl až do první světové války s poté nenáviděným Německým císařstvím dokonce společné jméno: dynastie sasko-kobursko-gothajská (Sachsen-Coburg-Gotha).
Roku 1917, 17. června, se král Jiří V. německého jména zřekl a překřtil svou dynastii na windsorskou - podle slavného hradu Windsor v hrabství Berkshire. Sloužil jako královská rezidence. Tento maskovací manévr však na německém původu Windsorů nic nezměnil.
Britským panovníkům dal jméno Albert Sasko-Koburský. Tento německý princ byl velkou láskou britské královny Viktorie.
Z jejich svazku vzešlo devět dětí. Eduard, nejstarší Viktoriin syn, byl prvním králem v linii sasko-koburské.
Nejstarší královnina dcera, která se jmenovala též Viktorie, se stala manželkou pruského krále Bedřicha III. a německou císařovnou.
Že syn německého císaře Vilém II. začne bojovat právě s britskou monarchií (a dalším carským příbuzným z Ruska), míněna je první světová válka (1914 až 1918), tak s tím v Londýně sotva kdo počítal.
Sama legendární regentka byla Němka. Viktorie, jež řídila britské impérium celých 64 let, byla dcerou Eduarda Augusta, vévody z Kentu, a princezny Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldské.
Když roku 1837 usedla na britský trůn, skončila personální unie britského královského domu s domem hannoverským. Welfové Jiří I., Jiří II., Jiří III., Jiří IV. a Vilém IV. vládli současně hannoverskému kurfiřství (od 1814 království) a impériu.
K německým předkům nového britského prince patří i Marie z Tecku. Vnučka vévody Alexandra Würtermberského pojala za chotě pozdějšího britského krále Jiřího V.
Rodinné kořeny královny Velké Británie a císařovny indické (1910 až 1936) prý sahají až k transylvánskému hraběti Drákulovi (Vlad III. Tepeš).
Pravdou je, že Alžběta II. je její pravnučkou. A synek Kate a Williama jejím praprapravnukem.
Královský novorozenec, jenž dostal jméno George Alexander Louis, má také prastrýčka, který pochází z hessenské zemské šlechty a někdejších panovníků severu Německa. Princ Filip, vévoda edinburský a manžel Alžběty II. má z otcovy strany kořeny v domě holštýnsko-sonderbursko-glücburském. Jeho matka Viktorie byla rozená princezna z Battenbergu.
Také toto německé jméno si za kanálem La Manche poangličtili. Oficiálně se hovoří o Windsorské dynastii (Mountbatten-Windsor).
Ať tak, či onak, robě Kate a Williama je tak trochu, možná o něco více než jen trochu, Němec. Tedy: "Ať žije německý princ!"
Přesněji: "Ať žije německý princ Jürgen!" Nebo také Georg, což je po anglicku George. A česky Jiří - pro úplnost.
Než ale nový přírůstek do královské rodiny převezme jednou žezlo, uteče v Temži ještě hodně vody.
Možná už Británie ani nebude monarchií. A pokud ano, tak si, vezmeme-li v úvahu dlouhověkost jeho prababičky i praprababičky, bude muset počkat na trůn až do posledního kvartálu 21. století. Plus minus.
