Česká republika a Polsko jsou hlavními kandidáty na umístění nových antiraket, které USA zamýšlejí v Evropě rozmístit místo původně plánované části protiraketového štítu. Prohlásila to šéfka americké diplomacie Hillary Clintová při obhajování nové obranné strategie prezidenta Baracka Obamy.
Potvrdila také, že Washington chce s Prahou nadále spolupracovat na vědeckých projektech týkajících se protiraketové obrany.
"Nikdy neopustíme naše spojence," snažila se ministryně zahraničí uklidnit evropské partnery znepokojené obratem americké politiky. "Budeme pokračovat v úzké spolupráci s oběma (Českem a Polskem)," zdůraznila Clintonová, podle níž budou USA i nadále spolupracovat s českými firmami na výzkumu a vývoji v oblasti protiraketové obrany.
Obama oznámil ve čtvrtek, že jeho země ustupuje od plánu vybudovat v Česku a v Polsku pozemní radar a protiraketové silo jako evropskou součást amerického protiraketového deštníku.
Místo něj chce Washington v Evropě rozmístit mobilnější protiraketové střely, které by měly být nejprve na lodích a později i na souši.
Už ve čtvrtek šéf Pentagonu Robert Gates uvedl, že o umístění nových raket Washington jedná s Prahou i s Varšavou, v úvahu prý ale přicházejí i další evropské země.
Česko a USA loni uzavřely takzvanou rámcovou dohodu, která má umožnit českým firmám a vědeckým institucím zapojit se do vývoje a výroby celého amerického protiraketového štítu.
Jednáme s USA, říká ministr Barták
Česká republika bude do konce roku jednat se Spojenými státy o zapojení do nové podoby protiraketového štítu, se kterou tento týden přišla americká administrativa. Po jednání se šéfem Národní bezpečnostní rady USA Jamesem Jonesem to řekl český ministr obrany Martin Barták.
Podle něho bude mít Česko zájem na tom, aby čeští odborníci působili v Agentuře pro protiraketovou obranu (MDA).
Mezi oběma zeměmi budou podle Bartáka pokračovat rozhovory na vysoké úrovni. Budou se týkat další vojenské spolupráce - například při přebudování letectva nebo zapojení českých zbrojovek do nové podoby protiraketového štítu. Do konce roku by se podle Bartáka mělo v Praze uskutečnit další kolo strategického dialogu.
Základní informace o novém protiraketovém programu USA Nový americký plán protiraketové obrany, který nahradí odvolaný projekt pozemního radaru v Česku a protiraketové základny v Polsku, má čtyři fáze. V prvních třech bude úkolem zajistit ochranu Evropy a amerických jednotek na "starém kontinentě" před íránskými střelami krátkého a středního doletu. Čtvrtý stupeň má zabránit případnému ohrožení USA íránskými raketami dlouhého doletu. Zde jsou hlavní body jednotlivých fází: |
Fáze 1 - Zhruba do roku 2011 by měly být na americké válečné lodě nainstalovány protiraketové systémy, kterými buď už Američané disponují, nebo které vyvinou do dvou let. K hlavním komponentům budou patřit varovný systém Aegis, jímž je v současnosti vybavena už řada amerických křižníků a torpédoborců, obranné rakety SM-3 (Standard Missile-3), radar a senzory. Tato plavidla by měla operovat ve Středomoří a v dalších oblastech. |
Fáze 2 - Kolem roku 2015 by měly být na válečné lodě a na území spojeneckých států rozmístěny modernizované antirakety SM-3. Systém včasného varování bude rozšířen o moderní pozemní radar (pravděpodobně na Kavkaze) a senzory. V současnosti již probíhají rozhovory s Poláky a Čechy, protirakety by ale podle plánu amerického prezidenta Baracka Obamy měly být rozmístěny také v dalších státech na severu a jihu Evropy. |
Fáze 3 - Asi v roce 2018 by měla být nasazena další modernizovaná verze SM-3. |
Fáze 4 - Kolem roku 2020 začne rozmísťování nové verze raket SM-3 schopných odrazit potenciální ohrožení USA střelami dlouhého doletu.
Náklady (podle Kongresu) - Za každou raketu SM-3 se vyšplhají na deset až 15 milionů dolarů (170 až 255 milionů korun) v porovnání ze 70 miliony dolarů (1,2 miliardy korun) za každou z deseti antiraket dlouhého doletu, které měly být podle plánu Obamova předchůdce George Bushe rozmístěny v Polsku. |
Foto: Pentagon
