Co dál s brannou povinností? Německo váhá
14.08.2010 09:00
Blíží se ve Spolkové republice konec branné povinnosti? Odpověď může znít ANO i NE. Německý bundeswehr se přibližuje šalamounskému modelu: Branná povinnost zůstane zachována v ústavě, ale v praxi nebude fungovat.
Plán ministra obrany Karl-Theodora zu Guttenberg předpokládá, že armáda bude nabírat vojáky jen na základě dobrovolnosti. V pátek o tom informoval list Süddeuteche Zeitung (SZ). Ministr chce o návrzích nové podoby německé armády informovat zevrubně 23. srpna ve Spolkovém sněmu.
Německá armáda navíc výrazně zeštíhlí. Šéf resortu obrany plánuje snížení početního stavu bundeswehru ze současných 250 tisíc vojáků na 165 tisíc až 170 tisíc mužů a žen v uniformě.
Guttenberg favorizuje tento model, uvádí list SZ s odvoláním na vládní kruhy v Berlíně. Plánu se přisuzují také nejlepší šance ve frakcích vládních stran v parlamentu. Pod vedením generálního inspektora bundeswehru, Volkera Wiekera, vypracovalo ministerstvo obrany pět personálních modelů budoucí německé armády.
ČTĚTE TAKÉ: Podpořte své vojáky v Afghánistánu. Žlutou stužkou
Němci vyzkoušeli poprvé moderní houfnici. Na taliby
Němci "bojují" v kosmu. První komunikační satelit
Svou původní radikální ideu, snížit počty vojska z 250 tisíc na 150 tisíc mužů a žen a současně zrušit brannou povinnost, už Guttenberg údajně definitivně zavrhl. Nyní upřednostňuje "variantu číslo čtyři".
Ta předpokládá snížení početních stavů profesionálních vojáků a délesloužících na 165 tisíc. K nim by každý rok přibylo 7500 dobrovolných rekrutů. Tím by se dosáhlo už zmíněných 165 až 170 tisíc mužů a žen v uniformě.
Podle názoru vojenských expertů by armáda této velikosti byla financovatelná a mohla by plnit své úkoly. Dobrovolná vojenská služba by ale musela být delší než šest měsíců, na něž se právě nyní zkracuje.
Podle představ reformátorů by měla trvat nejméně jeden rok. Byla by ale flexibilnější a přizpůsobovala by se více přáním odvedenců. Dobrovolně sloužící by získali lepší finanční a praktické pobídky než dosud. Měli by také snadnější přístup ke studiu, pokud si budou chtít zvýšit svou kvalifikaci.
Německo je jednou z mála západoevropských zemí (dále Rakousko, Švýcarsko, Dánsko, Švédsko...), v nichž stále platí všeobecná branná povinnost pro muže od 18 let věku. Od července se ale zkracuje povinná vojenská služba z devíti měsíců na půl roku.
Stejně jako jiné země má i bundeswehr stále větší při volbě mužů schopných služby. Jinými slovy: Jejich kvalita stále klesá. V uplynulých letech se například často kritizovala fyzická kondice branců - hovořilo se o bábovkách, změkčilcích či přímo chcípáčcích.
Dokládají to i čísla z odvodů roku 2007, jež zveřejnil německý tisk. Ze zhruba 451 tisíc mužů, kteří se dostavili k odvodům, nesplnilo fyzické a psychické požadavky plných 55 procent.
To byl nový rekord křivky neschopných, která rok od roku stále stoupá. Další tři procenta byla schopná výkonu vojenské služby jen s omezeními.
Se znepokojením se na zkrácení vojenské služby dívá Německý Červený kříž (DRK), který mohl dosud každý rok disponovat osmi tisíc mladými muži, kteří se místo zbraně rozhodli pro civilní službu.
Ne každý, kdo je při odvodu označen za schopného, půlroční základní vojenskou službu nastoupí. Armáda si vybírá podle kvót, jež potřebuje pro naplnění stavů. Současná kvóta činí zhruba 79 procent.
Konkrétně to znamená, že ze stovky mužů, na něž se vztahuje branná povinnost a kteří projdou fyzickými a psychologickými testy, jich nakonec dostane povolávací rozkaz jen 79.
Délka povinné základní vojenské služby se v SRN od roku 1957 postupně prodlužovala, z původních 12 měsíců až na 18 měsíců v letech 1962 až 1972. Poté se postupně začala zkracovat až na současných devět měsíců. V NDR činila po celou dobu existence státu 18 měsíců.
Foto: Wikipedia (Stefan Reitzner) a bundeswehr
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.