Na Slovensku se za posledních 22 let snížil počet občanů maďarské národnosti o víc než 100 tisíc, zatímco počty příslušníků ostatních národnostních menšin se zvýšily. Vyplývá to z demografické zprávy slovenských statistiků, o níž dnes informoval slovenský tisk.
Zvýšil se například počet lidí, kteří se hlásí k romské či rusínské národnosti, uvádí se v dokumentu. Národnostní menšiny zároveň vykazují některé rysy, které je odlišují od většinové slovenské populace. Je v nich například více věřících, ale i víc lidí s nižším vzděláním.
Národnostní politikou se ve středu v Bratislavě na své schůzi zabývala slovenská vláda. Jedním z bodů programu byl spor o název malé obce na dolním toku Váhu, kde žijí převážně Maďaři. Ves se od roku 1948 jmenuje Tešedíkovo, ale v loňském referendu se většina místních občanů vyslovila pro návrat k maďarskému jménu Pered.
Vláda, která ze zákona změny místních názvů potvrzuje, ale maďarské pojmenování odmítla. Proti se postavili ministři školství a vnitra, přestože maďarský název má kořeny až ve 13. století.
Podle stanoviska vlády je název Tešedíkovo vžitý a používá se už 65 let.
Vzdává se jím zároveň hold vědci Samuelu Tešedíkovi, který je považován za jednoho ze zakladatelů národohospodářského školství v Uhrách. Podle ministerstva vnitra by změna na maďarský název odporovala zákonu o státním jazyku.
