Náklady na bydlení se předloni podílely v Evropské unii na celkových výdajích domácností z 25 procent. Ve své zprávě to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice tento podíl činil 28 procent, hůře si vedly jen čtyři unijní státy. Nejhorší situace byla v tomto ohledu na Slovensku, kde na bydlení padlo více než 31 procent celkových výdajů domácností.
Kategorie nákladů na bydlení zahrnuje také vodu, elektřinu, plyn a další paliva. Ve srovnání s rokem 2020 znamená 25procentní podíl mírné zlepšení, konkrétně snížení o půl procentního bodu. Stejně se snížil i podíl výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje, který za celou EU předloni dosáhl 14,3 procenta a který je druhou nejvýznamnější položkou na celkových výdajích domácností.
Třetí nejvýznamnější kategorií z hlediska výdajů domácností byla v roce 2021 doprava, kde se náklady ale naopak o půl procentního bodu zvýšily. Poměrný nárůst souvisí s uvolňováním protipandemických opatření, která ovlivnila cestování po celé unii. Podobné tendence se projevily také u rekreace, kultury, restaurací, hotelů nebo například nákupu oblečení, kde se výdaje také zvýšily.
Domácnosti v České republice měly s podílem 28 procent páté nejvyšší výdaje na bydlení a související služby. Vedle Slovenska na tom bylo hůř ještě Finsko, Irsko a Dánsko. Na Slovensku, které vychází nejhůře z celé EU, tyto poměrné výdaje činily 31,3 procenta. V Polsku to bylo 19,3 procenta a v Maďarsku 22,4 procenta.
Bulharsko a Rumunsko, které patří k nejchudším zemím EU, vydávaly na bydlení méně než unijní průměr. V Bulharsku to bylo 19,1 procenta, zatímco rumunské domácnosti musely na bydlení vydat 18,1 procenta svých celkových výdajů.
