Budoucnost zemí západního Balkánu je uvnitř Evropské unie, prohlásil před novináři na závěr summitu EU se šesticí států regionu předseda Evropské rady Donald Tusk. Balkánské země ale na schůzce v bulharské metropoli neslyšely konkrétní termín možného vstupu první z nich, místo toho jim unie slibuje především daleko těsnější spolupráci v řadě oblastí, od dopravní infrastruktury přes telekomunikace po vzdělávání.
Ze šesti západobalkánských států usilujících o budoucnost v EU, tedy Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory, Makedonie a Kosova, je nejdál Bělehrad s Podgoricou. Jako o smělém, ale reálném termínu pro Srbsko a Černou Horu mluvila před časem o roku 2025 Evropská komise.
"Nesnažili jsme se předstírat, že vše je jasné a krásné. Skepse v EU, pokud jde o rozšiřování jako politický fenomén, je zjevná," připustil před novináři Tusk. Trend je ale podle něj jasný a všichni lídři unijních zemí chápou, že region má "evropskou budoucnost", nechtějí však proces pokazit nějakými nerealistickými plány. EU je a zůstane pro západobalkánské země nejspolehlivějším partnerem, doplnil.
Německá kancléřka Angela Merkelová po summitu před novináři podotkla, že důležitější než konkrétní datum je ze strany balkánských států splnění potřebných podmínek a vyřešení letitých sporů, například o hranice.
Například český premiér Andrej Babiš patří mezi ty unijní lídry, kteří by si konkrétní datum přáli, podle něj by to pomohlo snahám balkánských zemí postoupit v potřebných reformách.
