Soud v Mnichově uložil pět let vězení jedenadevadesátiletému bývalému dozorci nacistického vyhlazovacího tábora Johnu Demjanjukovi. Potrestal ho za podíl na zavraždění nejméně 27 900 Židů v táboře Sobibor za druhé světové války. Do vězení ale nebude muset, kvůli vysokému věku ho soud nařídil propustit na svobodu.
"Obžalovaný bude propuštěn," oznámil soudce Ralph Alt několik hodin po vynesení verdiktu. Přihlédl k tomu, že Američan ukrajinského původu strávil dva roky ve vazbě; Demjanjuk tak ještě dnes může vyjít na svobodu.
Ještě předtím soud ale uznal muže vinným z toho, že v roce 1943 jako dozorce v likvidačním táboře Sobibor na území okupovaného Polska vodil vězně do plynových komor. Demjanjukovi nebyl připisován žádný konkrétní čin, ale podíl na masové vraždě. Podle soudce byl tábor v Sobiboru určen k plánovanému vraždění a každý, kdo tam sloužil, nese spoluvinu. Je to vůbec poprvé, kdy soud v Německu použil takový právní argument.
Mnichovský tribunál Demjanjukovi vyměřil o rok kratší trest, než navrhoval žalobce. Obhájce naopak trval na nevině svého mandanta a požadoval zproštění všech obvinění. Již dříve prohlásil, že se odvolá, pokud bude odsouzen.
Plynové komory
Demjanjuk verdikt vyslechl bez jakýchkoli známek emocí usazen na kolečkovém křesle. Vynesení rozsudku už dnes umožnila skutečnost, že se vzdal svého práva na závěrečné slovo. Nepromluvil tak ani poslední den procesu, který před mnichovským zemským soudem trval téměř rok a půl.
Středisko Simona Wiesenthala odhaduje, že v Sobiboru za války zahynulo celkem asi 250 tisíc Židů. Demjanjukovi přičetli žalobci podíl na smrti těch, kteří skončili v plynových komorách v době jeho působení v táboře. Podle Efraima Zuroffa, šéfa střediska pojmenovaného po známém lovci nacistů, je rozsudek nad Demjanjukem "velmi důležitým vítězstvím spravedlnosti".
Demjanjukovu obhájci se nepodařilo tribunál přesvědčit, že jeho klient v Sobiboru nikdy nebyl a že se jako bývalý voják Rudé armády zajatý nacisty stal pouze obětí tehdejších událostí. Podle vyšetřovatelů se Demjanjuk po zajetí naopak dobrovolně přihlásil do nacistických služeb a po výcviku v polských Trawnikách působil jako strážce v koncentračních a vyhlazovacích táborech Sobibor, Majdanek nebo Flossenbürg.
Ukrajinský rodák s původním křestním jménem Ivan už jednou před justicí stanul. V 80. letech ho Spojené státy, kde od roku 1952 žil, vydaly do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za údajné působení ve vyhlazovacím táboře Treblinka. Byl totiž pokládán za tamního sadistického dozorce přezdívaného "Ivan Hrozný". Izraelský Nejvyšší soud ale o pět let později rozsudek zrušil, neboť dospěl k závěru, že se nepodařilo prokázat, že by "Ivan Hrozný" byl opravdu Demjanjuk.
Ten se poté vrátil do USA, odkud byl v květnu 2009 vydán k soudnímu stíhání do Německa. Proces s ním začal v Mnichově na konci listopadu téhož roku za obrovského zájmu médií. V řízení vystupovalo okolo třiceti vedlejších žalobců z řad lidí, kteří za války přežili holocaust, nebo příbuzných obětí nacistické likvidace Židů.
