Už dva týdny budí ve Španělsku vášně vládní návrh zákona o potratech. Plánované zpřísnění podmínek pro provádění potratů, které se vrací k normě, jež v zemi platila od 80. let, odmítá opozice i většina veřejnosti. Proti jsou však i někteří významní členové vládní Lidové strany (PP).
Když ministr spravedlnosti Alberto Ruiz-Gallardón 20. prosince oznámil, že vláda se na příslušném zákonu dohodla a předloží jej parlamentu, vyšly do ulic španělských měst tisíce lidí. Podle návrhu by interrupce byla legální jen v případě, že by žena otěhotněla při znásilnění nebo pokud by bylo ohroženo její zdraví.
Rajoyova vláda by tak skoncovala ze zákonem, který přijali socialisté Josého Zapatera v roce 2010. Podle něj byly povoleny potraty bez omezení v prvních 14 týdnech těhotenství a pro šestnáctileté a sedmnáctileté dívky nebylo k potratu nutné svolení rodičů.
Pokud kortesy zákon, který je úlitbou konzervativním kruhům a katolické církvi, schválí, stane se Španělsko třetím státem Evropské unie po Irsku a Maltě, kde jsou zákony o potratech tak přísné. Srovnávat se bude moci i s většinou států v Africe a na Blízkém východě.
Vzhledem k tomu, že lidovci mají v parlamentu absolutní většinu, zpřísnění pravidel ještě letos je velice pravděpodobné. Opoziční socialisté (PSOE), Sjednocená levice (IU) či centristická Jednota pokroku a demokracie (UPyD) mohou jen protestovat, což samozřejmě dělají.
Podle mluvčí PSOE v Kongresu poslanců Sorayi Rodríguezové je zákon ubohý a ostudný. Gaspar Llamazares (IU) ho zase označil jako protireformní, inkviziční a brutální útok na ženy, napsal list El País.
Zřejmě jedinou nadějí žen a opozice je možnost, že by byl zákon schvalován v tajném hlasování. Vyjádřilo se proti němu totiž už i několik významných postav z řad lidovců.
Patří mezi ně předseda autonomního společenství Extremadura José Antonio Monago, jeho galicijský kolega Alberto Núñez Feijóo a dále například starostové Valladolidu nebo Zamory. Monago v novoročním projevu řekl, že nikdo nemůže ženu nutit, aby se stala matkou. Feijóo doufá, že se zákon ještě změní. Ruiz-Gallardón to však odmítl s tím, že jde o předvolební slib, který je nutné splnit.
Ve Španělsku bylo loni provedeno 118 tisíc interrupcí (po uvolnění pravidel v roce 2010 prakticky nedošlo k nárůstu). Podle pravidel navrhovaného zákona by bylo asi 100 tisíc z nich nelegálních. Sousední Portugalsko už se připravuje na to, že bude muset Španělky přijímat na svých klinikách.
Rajoyova vláda, která se u moci udržela navzdory obřímu korupčnímu skandálu a ekonomickým problémům, už navrhla i jiné drakonické normy. Za spontánní demonstrace by například měly v budoucnu hrozit obří pokuty ve výši až 60 tisíc eur (16 milionů korun). Preference PP se přesto stále pohybují nad 30 procenty s náskokem zhruba pěti procent před PSOE.
