Ekonomika eurozóny zřejmě ve druhé polovině roku oživí, ale hrubý domácí produkt (HDP) se kvůli dopadům pandemie koronaviru zřejmě nevrátí na loňskou úroveň před rokem 2022. Ve svém zveřejněném květnovém ekonomickém výhledu to uvedla Evropská centrální banka (ECB).
ECB očekává, že by ekonomika eurozóny letos mohla vlivem opatření na omezení šíření koronaviru klesnout až o 12 procent. Ve druhém čtvrtletí pak odhaduje propad dokonce o 15 procent. Po něm by mělo podle banky následovat zdlouhavé a neúplné oživení s růstem o šest procent ve třetím a o tři procenta ve čtvrtém čtvrtletí.
ECB vypracovala pro letošek a příští rok tři scénáře. Podle optimistického by se HDP eurozóny letos měl snížit o pět procent a v příštím roce šest procent přidat. Méně optimistický scénář počítá s letošním poklesem o osm procent a pro rok 2020 s růstem o pět procent. Podle nejhoršího scénáře ekonomika letos klesne o 12 procent a příští rok vzroste o čtyři procenta - v tomto případě by zůstala výrazně pod úrovní roku 2019 až do konce roku 2022.
Za posledních šest týdnů již ECB představila řadu opatření na podporu ekonomiky, včetně toho, že zrušila limit pro nákup dluhopisů z jednotlivých zemí eurozóny, čímž si připravila cestu k potenciálně neomezenému tištění peněz na boj s koronavirem. Statistický úřad Eurostat ve čtvrtek oznámil, že HDP eurozóny v prvním čtvrtletí klesl o 3,8 procenta, tedy nejprudším tempem od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat.
