Poslance Evropského parlamentu na středečním plenárním zasedání ve Štrasburku čeká ostře sledované hlasování o limitech emisí oxidu uhličitého u nových automobilů. Evropská komise navrhuje, aby od roku 2030 nově vyrobené automobily vypouštěly o 30 procent méně oxidu uhličitého, než je norma stanovená pro rok 2021, a europarlamentní výbor pro životní prostředí chce limit dokonce omezit o 45 procent. Výrazného snižování emisí se ale obávají výrobci aut, podle nichž to povede k zániku pracovních míst, ke snížení konkurenceschopnosti a k podvázání ekonomického růstu.
Podle současných pravidel nesmí nově vyrobené vozidlo v roce 2021 produkovat více než 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr. Tato norma ale ještě dozná změn, neboť bude přepočítána s ohledem na nové přísnější testy, které lépe vycházejí ze skutečných jízdních podmínek. Z tohoto důvodu návrhy Evropské komise i Evropského parlamentu neuvádějí gramy, ale procenta.
Evropská komise chce limit od roku 2025 snížit o 15 procent a od roku 2030 o 30 procent. Europarlamentní výbor pro životní prostředí návrh komise ještě více zpřísnil, a to na snížení o 20 procent od roku 2025 a o 45 procent od roku 2030. Europoslanci z výše zmíněného výboru také požadují, aby výrobci automobilů od roku 2030 zvýšili podíl elektrických a hybridních vozů ve své prodejní nabídce nejméně na 40 procent. Předpokládá se, že konečný postoj Evropského parlamentu ještě dozná změn.
Právě přísnější limity a nahrazování stávajícího vozového parku elektrickými automobily unijní představitelé považují za krok, jak přispět ke splnění závazku EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů oproti hodnotám z roku 1990 minimálně o 40 procent.
Limity vyvolávají obavy
Pro srovnání - osobní auta a dodávky jsou v EU zodpovědné za asi 15 procent emisí oxidu uhličitého. Nedávné údaje Evropské agentury pro životní prostředí pak ukazují, že po období poklesu v uplynulých letech vzrostly v loňském roce průměrné emise nových automobilů na 118,5 gramu oxidu uhličitého na kilometr, což bylo o 0,4 gramu více než v roce 2016. V České republice byly v roce 2017 průměrné emise vozidla 127,7 gramu oxidu uhličitého na kilometr.
Připravované emisní limity vyvolávají obavy nejen u automobilek, ale také u států s velkým automobilovým průmyslem. Ve svých argumentech poukazují na negativní dopady nových pravidel na ekonomický růst a pracovní místa.
Podle Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) by i návrhy EK ohledně snižování automobilových emisí oxidu uhličitého mohly vést k úbytku pracovních míst v automobilovém průmyslu. Příliš rychlý přechod k elektromobilům by měl hluboký dopad na zaměstnanost, protože výroba a údržba je u těchto vozů méně náročná na práci než u tradičních automobilů, míní ACEA. Upozorňuje také, že automobilový průmysl se na celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském sektoru Evropské unie podílí více než 11 procenty.
Ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl v září řekl, že přijetí přísnějších požadavků na snížení emisí oxidu uhličitého pro osobní auta a dodávky může v Česku podvázat ekonomický růst a konkurenceschopnost. Negativně se to podle něho také projeví na zaměstnanosti v tuzemském autoprůmyslu.
