Paříž dá do oběhu 20 milionů nových dvoueurových mincí. Stane se tak v úterý 1. června, tedy v den, kdy začíná předsednictví Francie v Evropské unii. První peníz s nápisem „Présidence Française Union Européene" vyrazila vlastní rukou ministryně hospodářství Christine Lagardová. Pamětní minci navrhl designér Philippe Starck.
Francouzská vláda Starcka angažovala jako uměleckého šéfa svého půlročního předsednictví bruselskému spolku.
„Zatímco se opírá o silné evropské symboly, navrhl předmět s jemnými, moderními liniemi," chválí Starckův výtvor ministerstvo hospodářství. Fakt ovšem je, že mnoho prostoru pro uměleckou kreativitu při tvorbě euromince nezbývá. Lícovou stranu s nominální hodnotou měnit nelze; jednotlivé země - členové eurozóny - můžou podle svých představ upravovat jen stranu rubovou. I také ale na jejím obroubení musí zůstat zachován počet hvězd. Starck ale nechal „osmičku" z roku 2008 částečně přečnívat do vnějšího stříbrného pásu.
Doposud je na zadní straně francouzské mince v hodnotě dvou eur strom, který pochází z dílny umělce Joaquina Jimeneze. Podle Banque de France je to symbol pro „život, růst a trvalost". Zobrazení stylizovaného stromu v šestiúhelníku doplňuje francouzské motto „Liberté Egalité Fraternité" (Svoboda, rovnost, bratrství).
Stejně jako další země eurozóny vydala loni Francie zvláštní dvoueurovou minci k 50. jubileu Římských smluv. Bylo to poprvé, kdy se všichni členové EU shodly na společné podobě rubové strany euromince.
Francouzi si pro své předsednictví Unie připravili program podstatně ambicióznější než nynější Slovinci, ale také kontroverznější. Prioritami Paříže bude bezpochyby dohoda EU na detailech boje s klimatickými změnami, evropská obranná politika, imigrační politika a také lisabonská smlouva, již odmítli v referendu irští voliči. Všechny tyto body ovšem mezi státy vyvolávají velké vášně.
Francouzské předsednictví bude důležité i z pohledu Čechů, protože obě země, spolu ještě se Švédy, tvoří takzvané předsednické trio, které má z části společný program. Zjednodušeně se dá říci, že to, co nedojedná Paříž, "spadne" na Prahu, případně na Stockholm.
Foto: AP
