V pátek vyprší platnost unijního embarga, které zakazuje dodávky zbraní syrské opozici a na jehož prodloužení se v noci na úterý unijní ministři zahraničí nedohodli. Další sankce proti režimu syrského autoritářského prezidenta Bašára Asada zůstávají v platnosti. Rusko nad postupem unie projevilo zklamání, zatímco syrská opozice doufá, že krok přinese konkrétní výsledek v podobě zbraní. Syrská vláda zrušení zbrojního embarga odsoudila a označila je za překážku mezinárodních snah o nalezení politického řešení krize v zemi.
V prohlášení zveřejněném státní agenturou SANA syrské ministerstvo zahraničí zároveň obviňuje EU z "podpory a povzbuzování teroristů" dodávkami zbraní v rozporu s mezinárodními zákony a Chartou OSN.
Rozhodnutí EU ocenily USA, které přitom zatím odmítají dodávat zbraně syrským rebelům. "Jde o součást snah mezinárodního společenství jak demonstrovat jeho absolutní podporu syrské opozici," řekl zástupce mluvčího ministerstva zahraničí Patrick Ventrell.
Ministři zahraničí EU se sice v Bruselu nedokázali dohodnout na prodloužení embarga, bezprostřední vyzbrojování opozice ale státy nechystají. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg Českému rozhlasu řekl, že výsledek náročného jednání znamená vítězství Británie a Francie; o vývozu zbraní budou členské státy rozhodovat samy.
"Ukončili jsme zbrojní embargo vůči syrské opozici," prohlásil britský ministr zahraničí William Hague po bruselském jednání. Dodal, že Británie neplánuje žádné bezprostřední dodávky zbraní syrským rebelům, ale rozhodnutí jí dává větší prostor k případné budoucí reakci, pokud se situace v Sýrii dále zhorší.
"V praxi je to tak, že (embargo) tento měsíc skončí, pak to bude na odpovědnosti jednotlivých států. Vlastně jsme ustoupili od unijního řešení, protože nebyla možná dohoda," řekl Schwarzenberg.
Země EU nyní chtějí vyčkat na výsledek chystané červnové konference o Sýrii v Ženevě, která by se měla pokusit najít politické řešení občanské války v zemi. Schwarzenberg v rozhovoru s Českým rozhlasem připustil, že pokud ženevská vyjednávání skončí bez dohody, tak zřejmě některé unijní státy začnou syrskou opozici vyzbrojovat.
Právě přípravu ženevské konference ale podle Ruska rozhodnutí EU komplikuje. "Přímo to poškozuje naději na svolání této mezinárodní konference," řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko je hlavním dodavatelem zbraní Damašku. Rjabkov prohlásil, že ohlášená dodávka ruského protileteckého systému S-300 syrské vládě je stabilizační, jelikož odradí od případné zahraniční intervence.
Jeden z velitelů opoziční Syrské svobodné armády Kásim Saadaddín řekl, že rozhodnutí EU mělo přijít dříve. "Doufáme, že to bude účinné a že nepůjde jen o slova," prohlásil. Mluvčí opoziční koalice Luaj Safí ale prohlásil, že pro opozici toto rozhodnutí přichází pozdě a nemusí být dostačující.
Unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová uvedla, že státy EU před 1. srpnem chtějí svůj postoj k syrským sankcím znovu posoudit.
Další sankce EU vůči Sýrii zůstanou i po pátku v platnosti. Úpravu embarga prosazovaly hlavně Británie a Francie, proti jeho změně je v EU mnoho zemí. Patří k nim Česká republika, Rakousko, Finsko a Švédsko. Rakousko původně hrozilo, že v případě, že se unie nedohodne na prodloužení embarga, odvolá své občany z pozorovatelské mise na Golanech. Ministr zahraničí Michael Spindelegger to ale nepotvrdil.
EU zavedla zbrojní embargo vůči Sýrii v květnu 2011. Vztahovalo se na opozici i na vládu. Letos v únoru se unie dohodla na zmírnění, které umožňuje vybavovat opozici nebojovými vojenskými prostředky. Součástí sankcí je zákaz přistávání jakýchkoli syrských nákladních letadel na letištích EU. Jednotlivé státy jsou povinny prohlédnout lodě nebo letadla směřující do Sýrie při podezření, že převážejí zbraně. Zmrazen je majetek 54 skupin a 179 jednotlivců, kteří nesou hlavní odpovědnost za situaci v Sýrii. Je zakázán export monitorovacího materiálu.
