Evropské unii se na summitu v Bruselu nepodařilo najít mechanismus, podle nějž se mají vypočítávat finanční příspěvky jednotlivých členských států na boj s klimatickými změnami v nejchudších zemích světa.
Novým členským státům ze střední a východní Evropy včetně České republiky se nelíbil původně navržený mechanismus, podle nějž se mají počítat příspěvky bohatších zemí chudším státům. Švédové dlouho navrhovali, aby se příspěvky rozpočítávaly podle výše hrubého domácího produktu (HDP), který odráží výkon národních ekonomik.
Čtěte také: EU, emise a klima: Východ vs. Západ
ČR a další země by chtěly, aby se příspěvek nepočítal jen podle HDP, ale podle národního důchodu (NI), který zahrnuje mimo jiné i příjmy domácností. To by znamenalo, že státy jako Německo by na boj s klimatickými změnami přispívaly větší částkou, Češi a další by naopak ušetřili.
Ani mnohahodinová jednání na summitu EU však rozpory nepřekonala. Konkrétním mechanismem vypočítávání příspěvků jednotlivých zemí se bude nadále zabývat speciální pracovní skupina, na jejíž vytvoření se summit EU dohodl.
Evropská komise předpokládá, že bohatší část světa bude muset po roce 2012 nejchudším zemím přispět zhruba 100 miliardami eur (zhruba 2,6 bilionu korun) ročně. Až polovina této částky by měla pocházet z veřejných rozpočtů, zbytek mají doplatit firmy. EU se ale k vyplacení částky nezavázala. Upozorňuje, že jde o odhad komise, nikoliv o případný závazek členských států EU.
Dohoda má ale unii otevřít možnost dopracovat jednotlivé detaily před prosincovou "klimatickou" konferencí v Kodani, na níž svět bude hledat nástupce takzvaného Kjótského protokolu, který v současnosti reguluje objem skleníkových plynů, jež mohou jednotlivé země vypustit do ovzduší. Platnost protokolu však vyprší již v roce 2012.
Foto: Reuters, Profimedia
